Cestovní ruch Infrastruktura Letectví

Pražské letiště poprvé odbavilo 15 milionů cestujících, metu překonalo dnes

Letiště Praha, Terminál 2. Autor: Letiště Praha
Letiště Praha, Terminál 2. Autor: Letiště Praha

Takový rok Letiště Praha za osmdesát let své existence nezažilo. Ještě před Vánoci utnulo dohady, zda počet odbavených cestujících letos překoná metu 15 milionů; stalo se tak dnes nad ránem. Loni letištěm prošlo 13 milionů pasažérů.

„Za letošní opětovně rekordní výsledek je třeba poděkovat všem cestujícím, kteří si jako výchozí i konečný bod na svých cestách stále častěji vybírají Letiště Václava Havla Praha. Velké poděkování patří také našim zaměstnancům,“ uvedl šéf letiště Václav Řehoř.

Pasažéři letos letišti přibývají zhruba dvacetiprocentním tempem, tahounem jsou především pravidelné linky. Praze se tak letos daří stahovat náskok Vídně, kde je růst o poznání pomalejší. Ke konci listopadu odbavilo vídeňské letiště 22,6 milionu cestujících, což je meziročně o necelých pět procent více. Podobně jako Praha roste letiště v Budapešti, které letos očekává překonání hranice 13 milionů pasažérů (loni to bylo 11,4 milionu). Středoevropským tygrem je ovšem Varšava, kde počet cestujících letos roste o 23 procent, ke konci roku letiště očekává rekord v podobě 15,5 milionu cestujících. Zřejmě tak překoná Prahu.

Cestující na Letišti Václava Havla Praha

Rok

Pasažéři (v mil.)

2017

přes 15

2016

13,1

2015

12

2014

11,1

2013

11

Pramen Letiště Praha

4 komentáře

Klikni pro vložení komentáře
  • Kdy už konečně začne pražské letiště (a návazně na ně i „média“) poskytovat opravdu úplné podrobnější informace o tom, kolik z těch leteckých cestujících bylo skutečně „výchozích“ a „končících“ a kolik jen „tranzitních“ (= pouze přestupujících mezi dvěma návaznými lety) ???

    • Média to moc neřeší, ale Letiště tyto informace poskytuje dlouhodobě a systematicky (i když občas s měsíčním zpožděním). Viz prg.aero/en/business-section/aviation-business/statistics-and-reports/prague-airport-traffic-reports/ Takže letos od ledna do října bylo 30 tis. cestujících na tuzemských linkách (zbytek mezinárodní), no a místních bylo 96,6 % z celkového počtu 13,153 mil. Přestupujících (dle tabulky „transfer“) bylo 2,9% a tranzitních („transit“) bylo 0,5%. Tranzit znamená, že cestující přiletí i odletí stejným letadlem a jen se dotankuje, případně vymění posádka. Obvykle je to v Ruzyni zanedbatelná položka (nejsme Anchorage :-))), s výjimkou měsíců, kdy v Ruzyni tankovali Íránci cestou domů, protože jim ve Švédsku, v Německu a ve Francii odmítali natankovat kvůli sankcím USA a oni neměli dost paliva na celou cestu do Teheránu.

      Co ale považuju za obdivuhodné, je nárůst velikosti a vytíženosti letadel od posledního maxima v roce 2008. Tenkrát to bylo 12,6 mil. cestujících při 178 tisících pohybů letadel. Letos to bude nějakých 15,3 milionu při pouhých zhruba 150 tisících pohybů. Takže ze 71 cestujících na letadlo v roce 2008 to letos už bude nějakých 102 cestujících!

    • Díky za informaci, kterou jsem neznal a po které jsem se už dávno zajímal: šlo mi především o to, jak relevantní je vlastně zdůvodňování „naprosté nezbytnosti“ železničního spojení ruzyňského letiště s centrem Prahy – tušil jsem, že v tom asi je nějaká „podbaba“, a zjišťuji, že jsem se skutečně nemýlil: z těch halasně proklamovaných letošních 15 milionů leteckých cestujících je pro dimenzování veškeré návazné dopravy vlastně třeba počítat v každém směru jen s cca polovinou, a pak vycházejí úplně jiné „nezbytnosti“, než o jakých se nás politici a média snaží přesvědčit. Rozhodně nejsem proti železnici ani jiné kolejové dopravě (obecně ani speciálně k letišti), ale nemám rád, když se kdokoli snaží ohlupovat nepravdivými či zavádějícími argumenty a „v reálu“ tím vlastně jen oddaluje možné okamžité vylepšení současné situace jiným (levnějším, rychlejším a snáze dosažitelným) řešením.
      Pokud jde o to větší využívání kapacity letadel, domnívám se, že hlavním důvodem jsou asi vyšší poplatky za použití letiště, které musejí letecké společnosti platit – nevytížené lety vyjdou zřejmě příliš draze na to, aby ceny letenek mohly být ještě dostatečně lákavé. Obdobný vývoj ostatně před několika roky proběhl i na železnici a například donutil ČD, aby po „vykradení frekvence“ (především) Jančurou z ekonomických důvodů zkrátily soupravy vlaků především u „východních“ (= moravských a slovenských) relací i za cenu, že v některých dnech tím výrazně snížily dřívější mnohdy až příliš „luxusní“ pohodlí cestujících (= do té doby max. 3 – 4 osoby v kupé, apod.).

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora