Počet nehod roste, mrtvých je ale nejméně za 50 let. Nejvíce obětí přibylo na Ústecku

Dopravní nehoda, ilustrační foto. Autor: Policie ČRDopravní nehoda, ilustrační foto. Autor: Policie ČR

Česká policie vyšetřovala loni 103821 dopravních nehod, při kterých zahynulo 502 osob. Dalších 2339 osob bylo zraněno těžce a 24740

Česká policie vyšetřovala loni 103821 dopravních nehod, při kterých zahynulo 502 osob. Dalších 2339 osob bylo zraněno těžce a 24740 lehce. Pokud jde o mrtvé a těžce zraněné na silnicích, jde o nejpříznivější statistiku za posledních 50 let, meziroční pokles činí osm, respektive devět procent. Naopak počet vyšetřovaných nehod se zvýšil o pět procent, počet lehce zraněných o procento. Hmotná škoda činí 6,3 miliardy. Statistiky ve spolupráci s policií přinesla nezisková organizace Bezpečně na silnicích a její Tým silniční bezpečnost.

Podle policie je počet osob loni usmrcených při nehodách nejnižší od roku 1961, od něhož dopravní policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti. Naopak nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1969 (1758 mrtvých).

Nejčastější příčinou smrtelných nehod byla loni nepřiměřená rychlost jízdy. Příliš rychle jedoucí řidiči mají na svědomí 169 usmrcených. Následují nedání přednosti se 74 mrtvými a nedostatečné věnování se řidiče řízení se 65 mrtvými. „Nedostatečná pozornost účastníků silničního provozu je celosvětově stále větším problémem. A týká se to i chodců. Ne náhodou byl pro ty z nich, kteří se za chůze plně oddávají radovánkám se svým chytrým telefonem, zaveden trefný název smartphone zombies. A chodci by měli být pozorní i na místě, které by mělo být pro ně nejbezpečnější, tedy na přechodu pro chodce. Loni tam zahynulo vinou řidičů 18 chodců, tedy téměř každá pátá oběť z jejich řad,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Tradičně bylo nejvíce usmrcených cestujících v osobních automobilech, a to 258. Meziročně je to však o 43 obětí méně. Druhou nejčastější skupinou usmrcených účastníků silničního provozu byli chodci, kterých zahynulo 101 (z toho bylo pět dětí, které všechny zemřely cizím zaviněním). Oproti roku 2016 to bylo méně o deset. „Sami chodci však zavinili pouze 13 smrtelných nehod, což je oproti předchozímu roku méně o osm případů,“ doplňuje Budský. Následují motocyklisté (64 obětí, nárůst o čtyři), cyklisté (44, nárůst o pět) a pasažéři v nákladních automobilech (28, pokles o pět). Po dvou obětech bylo z řad cestujících v autobusu a traktoru, jeden usmrcený pasažér v tramvaji a po jednom řidiči jiného motorového a nemotorového vozidla.

Jak ale upozorňuje Budský, konečná statistika může být horší. Celosvětově se do údajů započítávají i lidé, kteří zemřou do 30 dnů po nehodě, což v případě České republiky obvykle během ledna zhorší statistiku o deset procent. I tak se ale díky pozitivnímu trendu Česká republika loni téměř dostala na průměr EU, kde na každý milion obyvatel připadá 51 obětí dopravní nehody.

Citelný pokles chodců, kteří zemřeli za tmy

Z celkem 101 usmrcených chodců jich 48 přišlo o život za dne a 53 za tmy. Meziročně byl zaznamenán nárůst o 3 mrtvé chodce při nehodách, ke kterým došlo za denního světla. Naopak výrazně (o 13) poklesl počet těch, kteří zahynuli za tmy. Dále pak ze statistik vyplývá, že 71 chodců přišlo o život při kolizích v obci. Zbývajících 30 mimo obec, z toho 27 za snížené viditelnosti (za tmy či ve dne za zhoršené viditelnosti).

Alkohol asistoval celkem u 4251, drogy pak u 231 nehod. Alkohol měl na svědomí 42 lidských životů (meziročně o 5 méně), drogy se podepsaly na čtyřech smrtelných případech (i zde je zaznamenán pokles, a to o šest obětí), řidič pod vlivem alkoholu v kombinaci s drogami zabil jednu osobu. Relativně zavinili opilí řidiči čtyři procenta nehod zaviněných řidiči, u cyklistů činí tento ukazatel bezmála 27 procent.

Nejčastěji se umíralo na silnicích Středočeského kraje, zde statistiky zaznamenaly 63 obětí. Meziročně však došlo k významnému snížení o 43 usmrcených. Druhá příčka patří Jihomoravskému kraji, ovšem zde naopak počet mrtvých vzrostl o deset. V  těsném závěsu jsou kraje Plzeňský (53 usmrcených, nárůst o 12) a Jihočeský (52 obětí, meziročně o 1 více). Naopak nejméně obětí nehod zaznamenali v Karlovarském kraji, a to 12. Následuje Praha se 17 mrtvými. Třetí nejlepší výsledek (tedy nejméně mrtvých) – 24 – zaznamenaly statistiky hned ve čtyřech krajích, v Královéhradeckém, Libereckém, Olomouckém a Zlínském.

Nehodovost v ČR a krajích v roce 2017 a její následky

Kraj Počet nehod Meziroční rozdíl Usmrceno Meziroční rozdíl Těžce zraněno Meziroční rozdíl Lehce zraněno Meziroční rozdíl
Hlavní město Praha 23 032 156 17 -4 156 -38 1 951 -32
Středočeský 14 707 874 63 -43 337 -104 3 477 221
Jihočeský 4 301 78 52 1 258 67 1 973 -106
Plzeňský 3 590 238 53 12 83 -24 1 828 -25
Ústecký 10 638 636 47 15 198 14 1 833 -9
Královéhradecký 5 163 389 24 -9 139 -20 1 369 122
Jihomoravský 7 587 493 59 10 240 -64 2 662 90
Moravskoslezský 9 624 552 44 -1 218 -9 2 054 -107
Olomoucký 5 161 182 24 -16 109 -45 1 524 6
Zlínský 4 215 171 24 -3 167 -23 1 363 36
Vysočina 4 423 272 29 -1 145 27 1 394 -51
Pardubický 3 970 275 30 -8 140 -2 1 466 32
Liberecký 4 443 349 24 5 92 -9 1 233 75
Karlovarský 2 967 292 12 -1 57 -11 613 -13
ČR celkem 103 821 4 957 502 -43 2 339 -241 24 740 239

Pramen Policie České republiky, Tým silniční bezpečnosti

Tagy nehody silnice statistiky
1 komentář