Cestovní ruch Reportáže Železnice Zprávy

Obrazem: Dráhy se loučí se Šumavou, zavřou pokladny, depo pronajaly konkurenci

Velké motory musejí v Novém Údolí objíždět. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Velké motory musejí v Novém Údolí objíždět. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Věta z titulku by mohla znít klidně i „režijkáři se loučí se Šumavou“. Alespoň tak to vidí pokladní na nádraží v Českých Budějovicích, u které si kupuji celodenní jihočeskou jízdenku. „Poslední dobou se jich tam jezdí dívat hodně,“ říká paní za přepážkou. Těžko říci, jak to ví, ale ve vlaku se to potvrzuje hned u několika pasažérů.

Mám štěstí, i z pána kousek ode mě se vyklubal strojvedoucí v penzi, který vyrazil na okružní jízdu. Kdysi na kájovské trati začínal. I když ze změny dopravce není nadšený, sentimentem netrpí. „Mě tu jezdit nebavilo, člověk musel být pořád opřený o houkačku kvůli přejezdům,“ říká. To se nedávno změnilo, trať České Budějovice – Černý Kříž – Volary prošla dvoumiliardovou modernizací. Strojvedoucí ve výslužbě zároveň vyjadřuje názor, že České dráhy se Šumavy zbavily schválně. „Jinak by nenabízely tak vysokou cenu,“ vysvětluje.

Jedeme velkým motorákem 842 s přípojným vozem. V Hořicích na Šumavě je ve vlaku zhruba patnáct pasažérů a na konečné v Novém Údolí nás po dvou a půl hodinové jízdě vystupuje pět. Tipoval bych pouze režijkáři a příznivci železnice. Zajímám se u paní průvodčí, kam se pohne její kariéra po ukončení provozu, říká ale, že ji do Nového Údolí poslali jako náhradu. Normálně jezdí na rychlících do Prahy nebo Brna.

„Sem za bolševika vůbec osobní doprava nejezdila, končila v Černém Kříži,“ informuje mě fíra. Následuje krátká procházka do bavorského Haidmühle a jízda do Volar. To je šumavský přestupní uzel. Volíme se společníkem červenou 810 do Strakonic. Tady nemůže být u vlaku i trati o nějaké modernizaci ani řeči, ale má to větší kouzlo než první jízda.

I krajina je kouzelnější. Za Lenorou vlak šplhá do kopce hustými lesy směrem ke Kubově Huti a strojvedoucí musí skutečně „ležet na houkačce“. Je znát, že tady mají převahu lidé dojíždějící pravidelně, nikoliv turisté. Těžko říci, zda kouzlo starého vlaku v zadumané krajině vnímají jako já, náhodný cestující. Ve Vimperku je už ve vláčku s kapacitou 54 míst 20 lidí. Zaujme slečna, která si u průvodčího kupuje jízdenku Lčovice – Jihlava. Ve Strakonicích vlak vyplivne 30 lidí. Je neděle (26. listopadu) a studenti se přesouvají na koleje a internáty. Od 10. prosince vlaky GW Trainu.

Deník Zdopravy.cz položil Českým drahám několik dotazů, které se nejčastěji objevují v diskusích. Zde jsou odpovědi mluvčí Radky Pistoriusové:

Kdy zavřou ČD definitivně pokladny na lokálkách (Volary, Horní Planá, Vimperk)?

Osobní pokladna Volary bude uzavřena v sobotu 9. prosince večer, ostatní v průběhu příštího týdne.

Kam půjdou 10. prosince do práce ti lidé (pokladní, vlakové čety)?

Někteří zaměstnanci přecházejí na jiné pracoviště, někteří budou mít dovolenou, někteří ukončují pracovní poměr.

Kolik jich je?

Celkově se tato změna týká 15 zaměstnanců. (strojvedoucí přešli ke GWTR, pozn. red.)

Co bude s půjčovnami kol?

Půjčovny kol budou zrušeny, a kola z těchto lokalit se budou půjčovat v ostatních půjčovnách Jihočeského kraje

Zůstanou ČD v Českém Krumlově?

V Českém Krumlově pokladna ani půjčovna kol nezůstane, cestující budou z této stanice odbaveni standardním způsobem ve vlaku.

Jak bude vypadat nadále ruch ve volarském depu?

Depo ve Volarech České dráhy pronajaly firmě GWTR.

 

10 komentářů

Klikněte pro vložení komentáře
  • Svým způsobem je mi vlastně líto, že ČD na Šumavě končí, přeci jen, takové panoptikum nejrůznějších typů motoráků a vagonů, to se jen tak někde nevidí. Teď tam budou všude jezdit jednotně RegioSprintery. Taková nuda 😉

    • Nebojte, ještě existuje lokálka Veselí – J. Hradec a pak dál Vysočina. Drát tam modrogumcům přidává do hry další kombinatorické prvky: žehlu a plecháčka. S nimi se trochu kreativity a práce se šroubovkou nechají sestavit taky neuvěřitelné vlaky…

  • prosil bych reportáž od toho 10. prosince. Pěkná nostalgie a lepší než kdyby tu trat uplně zrušili či zakonzervovali. Náklad cargo tam bude jezdit?

    • 1.) je to uvedeno v článku
      2.) GWTR převzali osobní dopravu, Cargo provozuje nákladní

  • Ono bohužel podle mě toto je ve výsledku nevratná cesta. Politici se umí rychle zbavit státních souprav. Které jsou navíc ještě modernizované. Ale zpět už je po 15 letech nebudou chtít koupit. To je vidět v Anglii. Levně prodat, ale draze koupit zpět nové, to už ne..
    Škoda funkčního systému. U trati do Volar je škoda, že je fakt hodně pomalá. Ale to je I o tom, že se nemění koleje.
    Zrovna nedávno jsem je do Regensbugu. Plzeň Domažlice státní hranice 70 ky. Místy oslavně 90. Německo okamžitě 110 – 130. A vlak se ani nehne. V zátáčkách velké odstředivé síly, naklápění koleje, vyhybky 130. Jejich zapadlejší trať je lepší než některé naše páteřní koridory. (Praha Cheb. Třebová Brno.) Po návratu zpět za českou hranicí si nelze nevšimnout, že začíná tankodrom 🙂

    • U trasy České Budějovice – Volary je velký potenciál přes léto, k tomu navazne autobusy Černé Posumavi na Lipno nad Vltavou a pod. Na trati Cicenice – Volary potenciál pro vlak je. Na trati Volary – Strakonice by to zamknul autobus a za nižší náklady.

    • A kde jste se dočetl, že se stát zbavuje nějakých modernizovaných vlaků? Na té trati jezdí hromada šrotu a k tomu pár 842, které přechází na spoje Písek-ČB, což se nakonec píše v článku.

      Váš nápad s „výměnou kolejí“ je taky revoluční. Vezměte si brejle, jděte na mapy.cz a najděte si Železnou Rudu. Jeďte na jih a sledujte, jak moc se trať klikatí. Pak se podívejte, jak se klikatí na české straně. Problém není ve „výměně kolejí“, ale v tom, že v Německu trať s vyšším počtem umělých staveb (a tedy mnohem dráž) postavili, aby byla co nejpřímější. U nás v Rakousku asi nebyly prachy, tak trať kopíruje úbočí kopců a vypadá, jak vypadá.

    • Michal:
      Možná, nebo ta trať neměla takovou prioritu, nebo u nás byly prostě horší terénní problémy? Zatímco u Bavorsku se jede poměrně širokým údolím a kolem vody, tak u nás se musí překonat vrchol a popasovat se s horším terénem, už jenom tunel pod Špičákem musel stát i tehdy majlant a spotřebovat velkou část rozpočtu.