Doprava ve městě Infrastruktura Zprávy

Nová vozovna po 70 letech: DPP v Hloubětíně investuje stovky milionů; starou zboří

Tramvaj. Ilustrační foto. Autor: DPP
Tramvaj. Ilustrační foto. Autor: DPP

Pražský dopravní podnik (DPP) rozjel první kroky ke zbudování nové tramvajové vozovny v Hloubětíně. Ta vznikne v šestihektarovém areálu na místě dnešní vozovny z roku 1951 (zahájení stavby v roce 1949). Její unikátně řešená střecha nedrží tvar a opravit jí nelze. Proto celá remíza půjde k zemi.

Trochu paradoxně jde přitom o nejmladší vozovnu v Praze. „Statické studie prokázaly, že konstrukce střechy je neopravitelná a je nutné ji nahradit novou nosnou konstrukcí, což je technicky i ekonomicky možné realizovat pouze demolicí celé haly a výstavbou nové budovy,“ sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. Podnik aktuálně spustil proces posouzení vlivů na okolí (EIA) a připravuje projekt k územnímu řízení. Jeho součástí je i rozpočet investičních nákladů. Ten zatím není upřesněn, předběžné odhady hovoří o stovkách milionů.

Areál vozovny, z jehož dnešní podoby zbude fakticky jen myčka a podzemní soustruh pro údržbu kol, se tím výrazně promění. Nová hala (zhruba 115 x 96 metrů) má být energeticky nenáročná a šetrná k životnímu prostředí. Promění se i kapacita vozovny. Hala odstavů tramvají dnes pojme 142 klasických strojů T3, nová hala by měla mít místo pro 61 tramvají 15T, což je škodovácká ForCity. Při přepočtu na T3 to dělá 122 kusů. Naopak zvýšit by se měl prostor na venkovní kolejové harfě. V jednotkách T3 to je šest kusů dnes proti dvaceti v budoucnu. Dopravní podnik ale počítá spíše s parkováním devíti strojů ForCity a dvou T3. Čísla vyplývají z dokumentace, kterou podnik předložil ministerstvu životního prostředí.

Termín zahájení stavby nebyl dosud stanoven, předpoklady ale hovoří o červenci 2019 a ukončení během roku 2021. Dnešní vozovna Hloubětín je unikátní konstrukcí střechy, která je ale zároveň podle DPP jejím nejslabším místem a důvodem k demolici. Střechu tvoří železobetonové skořepiny navržené závodem Armabeton. Při realizaci myšlenkově pokrokové (a vizuálně zajímavé) konstrukce se ale údajně nepodařilo dodržet předepsanou tloušťku a tvar skořepiny ani provedení výztuže kvůli nedostatku oceli v tehdejším Československu, což mělo za následek vznik dílčích deformací zřejmě již při zhotovení stavby. V roce 2013 pak byla při běžných provozních kontrolách odhalena vizuálně rozpoznatelná deformace střechy, kterou proto podpírá provizorní konstrukce.