Němci postaví první dálnici s trolejemi. Následují Švédy a Američany

Siemens zatím testuje kamiony pod trolejemi na bývalé sovětské základně na severu Německa, foto: SiemensSiemens zatím testuje kamiony pod trolejemi na bývalé sovětské základně na severu Německa, foto: Siemens

Několik let je zkoušeli na bývalé letecké základně sovětské armády Gross Dölln na severu Německa. Přes dva kilometry dlouhý pás

Několik let je zkoušeli na bývalé letecké základně sovětské armády Gross Dölln na severu Německa. Přes dva kilometry dlouhý pás asfaltu vypadá na první pohled jako běžná zkušební trať. Jenže několik metrů nad asfaltem jsou natažené troleje, pod kterými se prohání kamiony.

Zatímco na testovací zařízení společnosti Siemens se dostanete jen na jejich pozvání, brzy podobnou dálnici uvidíte i v běžném provozu. Německá vláda se rozhodla zadrátovat deset kilometrů dlouhý úsek dálnice A5 v Hesensku mezi exity Zeppelinheim/Cargo City Süd u frankfurtského letiště a sjezdem do Darmstadtu. Půjde o první projekt na dálnici v Německu. Podobné testování běží už v USA a Švédsku.

Projekt má na starosti Siemens, který s konceptem eHighway přišel. Financovat se bude z veřejných zdrojů. Stavbu trolejí oznámil Siemens v tiskové zprávě.

Vláda a Siemens tak chtějí v reálném provozu ověřit, zda má taková technologie smysl. V Německu se dlouhodobě řeší, jak „zezelenit“ nákladní silniční dopravu a kamiony s trolejemi mají být jednou z cest.

Nejde o čisté elektrokamiony: mají mít nadále klasický naftový motor, který budou využívat pro cesty mimo elektrifikované dálnice.

Princip je přitom jednoduchý: z kamionu se na chvíli stává v podstatě elektrokamion, který si bere proud sběračem z trolejí. Využít baterie jako u elektromobilů by nemělo smysl: spotřeba je tak velká, že by kamion ujel jen pár kilometrů. Mezi další výhody patří i fakt, že elektromotor je účinnější a kamiony jsou tišší. Přitom hluk z kamionu tíží čím dál více lidí podél dálnic.

Hlavním problémem bude infrastruktura. Zadrátování dálnice nebude levné, první odhady mluví zhruba o padesáti milionech korun za každý kilometr. Při síti dálnic po celé Evropě tak jde o náklady v řádu miliard euro.