Infrastruktura Logistika Názory Vodní doprava

NÁZOR: Nákladní lodě na Labi stojí kvůli suchu a ministerstvo to nezajímá

Lodě v Děčíně čekají na vodu. Autor: EVD-Sped.
Lodě v Děčíně čekají na vodu. Autor: EVD-Sped.

Deník Zdopravy.cz dává prostor názorům lidí z nejrůznějších dopravních oborů. Jednatel a spolumajitel nákladního rejdařství EVD – Sped. Lukáš Hradský upozorňuje, že na Labi je nejhorší průtok za sto let. Potíže rejdařů podle něj stát, na rozdíl od problémů zemědělců, nezajímají.

Vždy jsem se domníval (a bohužel stále se přesvědčuji o opaku), že ministerstvo dopravy by jako správní orgán mělo pomáhat a rozvíjet podřízené oblasti a řádně je spravovat. Tedy mělo by monitorovat, co se v dopravě děje, zda nedochází k nějakým problémům a tyto problémy řešit tak, aby doprava řádně fungovala a sloužila průmyslu a obchodu a obecně přispívala k hospodářskému růstu České republiky. Co však kromě přebujelé eurobyrokracie vlastně těch skoro 600 pracovníků ministerstva opravdu dělá? Řeší někdo skutečné problémy a zajímá se o ně? Minimálně ve vztahu k vodní dopravě ne.

Na českých řekách jsou již nyní v květnu zaznamenány nejnižší průtoky od počátku měření (100 let), katastrofální sucho je de facto již čtvrtý rok po sobě a stále se prodlužuje. Jediná spojnice (evropsky významná vodní cesta) České republiky se světem po vodě je opět absolutně nesjízdná. Poslední tři roky bylo Labe nesplavné zcela 21 měsíců a zbytek doby bylo splavné velmi špatně. Dostavba vodní cesty je slibována již skoro 30 let a nebude asi v českých podmínkách realizována nikdy.

A jak se v této situaci chová ministerstvo? Je mu zcela jedno, že jeden druh dopravy, který dle strategických dokumentů a plánů rozvoje má být rozvíjen a na který se má přesouvat část přeprav ze silnice, nemůže svou činnost vykonávat. Je mu to jedno, i když jej o tom informujeme. To je diametrální rozdíl oproti přístupu například ministerstva zemědělství, které samo monitoruje situaci zemědělců postižených suchem a intenzivně připravuje programy pomoci.

Musím bohužel konstatovat, že ministerstvo dopravy zrušením odboru plavby před několika lety dosáhlo toho, že dnes se nejen neřeší zásadní problémy vzniklé chybějící částí vodní cesty a suchem, ale neřeší se ani „banální“ věci typu neuznávání českých lodních dokladů v Německu a podobně. Ano, vodní doprava nekrmí obyvatelstvo, ale nepochybně je pro hospodářství České republiky důležitým a nezastupitelným dopravním segmentem. A když je Labe splavné, vozí se na lodích i produkty, které v konečné fázi jako potraviny skončí.

Zbytky české říční nákladní flotily ČR buď budou velmi brzy následovat osud české námořní plavby a nebo odpovědní úředníci začnou dělat to, co mají primárně v náplni práce. Ministerstvo by mělo projevit alespoň minimální zájem o problémy vodní dopravy a nepředstírat, že neexistují.

Lukáš Hradský

39 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Já se zeptám znovu v podstatě stejně, jako jsem se ptal už kdysi dříve kdesi v komentářích pod jiným textem (a hlasem opakuji ten dotaz i při různých ústních debatách jindy a jinde) – a jsem tentokrát navíc zvědav, zda a jak na to zareaguje pan Hradský (který „pláče sice dobře, ale na špatném hrobě“): kdy jste kdo naposled viděli opravdu SOUSTAVNÉ čištění plavební dráhy bagrováním sedimentů? Já podle Vltavy a Labe jezdím (vlakem) poměrně často (a to především za světla), ale činný lodní bagr jsem viděl naposled snad ještě „za bolševika“ …
    Sám nemám nic proti rozumnému vylepšení splavnosti Labe mezi Ústím nad Labem a státní hranicí, ale nikdo soudný tam nemůže chtít budovat žádná megalomanská vodní díla – a právě jejich nesmyslné prosazování (a svým způsobem arogance těch, kdo při tom neznali míru) vzbudilo ten oprávněný odpor odborníků i širší veřejnosti. Jsem přesvědčen, že lze nalézt i takové řešení, s nímž by se byli schopni smířit i současní nekompromisní odpůrci jakýchkoli stavebních zásahů do toho úseku řeky – jen by možná bylo složitější (a proto možná i dražší) než jednoduchá a bezohledně pojatá vysoká „přehrada“ likvidující přirozený vývoj a potřeby okolí. To, že situace ještě do toho stavu nedospěla, ovšem není ani zdaleka jen vinou MD ČR, které pan Hradský (podle mě zdaleka ne zcela oprávněně) kritizuje: jak je možné, že ŘVC (= nikoli MD ČR !!!) dokáže utrácet ohromné finanční prostředky na nepříliš užitečných vodohospodářských stavbách v jižních Čechách, ale nedělá nic pro to, aby zlepšilo podmínky pro mnohem potřebnější nákladní vodní dopravu na Děčínsku, a to nejen“investičně“, ale ani co do řádné údržby vodní cesty?

    • Myslím, že se bagrovalo po povodních 2013, především u soutoku Vltavy a Labe. A je to trochu paradox, ale údržbu vodní cesty, tedy i prohrábku, má na starosti Povodí … tedy ministerstvo zemědělství, nikoliv dopravy.

  • Voda není a nebude. A pasivně agresivní řeči bojovníků proti tomu, co považují za ekoterorismus, na tom nic nezmění.

  • Otázka do publika: víte jaké jsou plavební podmínky v Sasku? Zlí jazykové tvrdí, že to mezi Hřenskem a Drážďany také není žádné terno a před časem uvízlé české lodě v Drážďanech jsou toho důkazem. A navíc Němci nechtějí nic slyšet o případném plavebním stupni v tomto úseku.

    • Na to jsem se už myslím také ptal, něco jsem zaslechl a z leteckých map se mi to také zdá takové nějaké… Na druhou stranu by asi šlo jít, pokud si na to tedy troufneme, do diplomatického konfliktu s Německem, protože jsou to nějaké velmi staré smlouvy o Labi a plynou z toho nějaké závazky. Pokud vím, tak se Německo nikdy nevzdalo nástupnictví zemí na svém území které tu původní podepsaly.

      Pokud si zahraji na konspiračního teoretika, tak z pohledu Německa je velmi výhodné nesplavné Labe protože z toho nic nemá, za to z vlaků peníze má. Co nemáme přístup k Dunaji, což je tedy delší cesta, tak je to problém. Teď je otázka, co se podaří vybavit snáze, Labe, nebo přístav na Dunaji? Což je ale zase pitomost protože přístav v Hamburku.

  • Miliardová úprava vodní cesty pod Prahou začíná, komora Hořín dostane zdvihací most
    7. 5. 2018 11:30
    Jan Šindelář

    tenhle titulek stačí…..kdyby stát měl zájem, tak dávno stal pod Loubí, alespon jeden jez, kdyby spravoval řádně vodní stavy, tak by se lodě dostaly alespon do Děčína, ale tedy má kdejaký fanatik ke kytičkám a čolkům přednost.
    Ano také mě jde o zachování přírody a pod., ale kdy byli ti ochranáři když Labem tekla při povodních chemia z Kralup a pod.
    Všichni víme zde tlačí německá DB, aby se jezdilo po železnici, po té jedné koleji

    Z vlastní 20 leté zkušenosti vím co vše za zboží prošlo přístavy Děčín,Ústí, Lovosice,Mělnik = vše co náš stát potřebuje.

    Dolní Labe je mrtvé, jedte co cyklostezce na německou stranu, sami uvidíte jak tam žije úplně vše….

    U nás se cpou miliardy na druhou stranu

    • Vector:
      Při povodni s tím nic moc nemohli dělat, brčky by zbytky Agenta Orange asi nepolapali. (vyrábělo se to tam a přes prostředník dodávalo do USA, nebo minimálně jedna z podstatných složek, po roce to stopli pro velké dopady na zdraví)

      Otázka je jestli jak ty ochranářské požadavky, tak ten jez mají nějaký smysl. Jaký je vůbec stav na Labi pod plánovaným jezem dále do Německa, nebyl by náhodou třeba další ještě někde v Hřensku a dále v Němcích? A není pak v takovém případu výhodnější Labe jednou za X let pořádně vybagrovat?

  • cit.: „… vodní doprava nekrmí obyvatelstvo, ale nepochybně je pro hospodářství České republiky důležitým a nezastupitelným dopravním segmentem. “

    Tak v tomhle se naštěstí mýlíte. Vodní doprava je v podmínkách ČR (proč asi máme přezdívku střecha Evropy) naprosto marginální záležitostí a pevně doufám, že po definitivním odchodu Ing. Zemana do důchodu toto téma definitivně skončí u pár pražských výletních parníků.
    Vodní doprava ROZHODNĚ je velmi důležitým segmentem dopravy, ale tam, kde jsou na to jaksi od přírody předpoklady. Svoje stížnosti tedy směřujte zejména praotci Čechovi, který nás od Volhy (sic!) odvedl na západ, ale dojít až k Rýnu už nějak nezvládl.

    Místo rozpoutávání flame doporučuji úvahu nad tím, proč asi skončila přeprava uhlí do Chvaletic, když je lodní doprava přece tak skvělá, úžasná, „důležitá a nezastupitelná“.

    • Chvaletice ukončilo něco jiného, než si myslíte.
      Proti „ekoteroristům“ je to stejný boj, jako proti těm, co nás poučují nejíst maso, protože se kvůli tomu zabijí zvířata a kvůli chovu zvířat se ke všemu poškozuje příroda a zvětšuje obsah skleníkových plynů, přičemž uvádí argumenty, že před pár stoletími také chudina jedla masou jen jednou týdně a jak žila zdravě.

      Přeji všem hezký den.
      Končím tuto diskuzi, protože je ztráta času diskutovat s lidmi, kteří pořádně „nevytáhli paty z domu“ a o věci mají neúplné či zkreslené představy a informace, navíc tendenčně zkreslené.

      Plavbě zdar.

    • vážený pane,
      kromě jiného
      v ČR je mnoho podniků hi-tech těžkého strojírenství, které vyrábí například generátory, transformátory, nádrže na zkapalněné plyny, součásti ropných a vrtných plošin, díly pro petrochemický průmysl. To jsou výrobky, které mají vysokou přidanou hodnotu, stovky tun a velikostně to jinak než po vodě nelze přepravit. S nároky na vyšší výkony rostou velikosti a váhy v celém světě. Když skončí vodní doprava odepíše se i tento segment výroby a můžeme zde dále být jen montovnou.
      A také je třeba pochopit strategickou úlohu bezplatného přístupu ČR k mořím. Mitellandkanal a jiné kanály na „západě“ také nemají tolik vody a jak se tam vozí a protože má Západní Evropa kvalitní infrastrukturu, tak jsou hospodářsky stále daleko před námi.
      Co se týká přepravy uhlí do Chvaletic, tak to bylo rozhodnutí 2 státních podniků (ČEZ a ČD) přičemž v první fázi se nastavili dumpingové ceny a když se zlikvidovala flotila a překladní infrastruktura, tak šly ceny razantně nahoru. Stejné to bude v koridoru Labe.
      Nebo má MD jasně říci, vodní doprava nebude a my se podle toho zařídíme.
      LH

  • Odkud pramení ta nenávist vůči lodní dopravě? Zkuste výletní plavbu po Rýnu nebo Mosele, vždyť je to krásné, podívejte se kolik nákladních lodí potkáte, vezou sypké hmoty, kontejnery, kapaliny, ale i osobní automobily. Jedna loď přepraví tolik zboží, co několik vlaků.
    Řeší se tu hlučnost železnice v údolí, nedostatečná kapacita trati – loď je přitom mnohem tišší a nikoho neobtěžuje, použití vodní cesty je zdarma! Když se postaví jez s mostem, vznikne nové spojení dvou břehů, hydroelektrárna, která zužitkuje vodu jinak zbůhdarma odtékající, postaví se rybí přechod, k tomu je možné přidat třeba trať pro vodní slalom… Nebavíme se tu o nějaké megalomanii typu kanál Labe-Odra-Dunaj, bohatě by stačilo zapojit Čechy do evropské sítě vodních cest zajištěním celoroční splavnosti dolního toku Labe. Fakt, že se tak dosud nestalo, je ušlá příležitost, podobně jako u jiných infrastrukturních projektů, které jsou sice v plánu, ale dosud nerealizovány.
    Chápu argumenty ekologů, co obdivují kouzlo neregulované řeky a jedinečnost biotopů závislých na kolísající vodní hladině, ale možná by stálo zato zeptat se občanů, kterých by se případné stavby bezprostředně dotýkaly, například ve Velkém Březnu nebo Povrlech. Kvalita jejich života by tím dozajista neutrpěla…

    • Nenávist k lodní dopravě? No to je asi takto: Dráha se hádá s loděmi a silniční doprava se chechtá a dusí se smíchy.

      Přitom snad svého času v Ústí byl díky uhlí, jen se podívejme kolik tratí tam vede z uhelné pánve, jeden z nejrušnějších Evropských přístavů, snad prý tehdy důležitější než Hamburk, ale to si možná autor toho článku trochu nadsadil. Problémů je v dopravě mnohem více, například jen jeden slušný železniční přechod do Německa v té části republiky, pořádně nevyužitelné tratě atd., což je zajímavé že i při přeplněnosti koridorů ještě nikdo neshání nějaký kopcolez co by dal sklon 15 promile s cca 1000-1500t při rychlosti 50-60km/h, přitom něco takového někde určitě jezdí. Máme nevhodné zapojení tratí do sebe, motají se do toho snad až příliš osobáky, krátké stanice, Labe nefunguje jak má, Vltava je pořádně splavná jen po Slapy. (ukončit tak pitomě původně plánovanou vodní cestu mohl jen nějaký soudruh, původní přehrada asi o kilometr proti proudu mela mít plavební komory podobné jako Vrané a Štěchovice), k Dunaji nemáme volnou cestu… Já bych to řekl asi takto: Situace v nesilniční dopravě je tristní a není zájem s tím moc co dělat, maximálně koridory a občas lokálkové tramvaje ze eurofondy.

      Řešit problémy s hladinou v Labi jezem je pitomost, omezíte si tak výrazně propustnost vodní cesty, zatímco teď mohou lodě bez omezení připlouvat a odplouvat, s jezem by byl počet lodí omezen maximálním výkonem plavebních komor.

    • U toho přechodu do Německa škrtněte úsek věty „v té části“.

    • ano
      problém je, že 30 let po revoluci stále nemáme kvalitní dopravní infrastrukturu a to v žádném módu. Nemáme dálnice, nemáme železniční tratě a nemáme vodní cesty. U vodních cest se za posledních 30 let neudělalo nic. Ale plány máme „velkolepé “ a „plníme je“. Mimochodem se plánuje „rychlostní železnice na Berlín, kde se za 20 let bude možná jezdit 200 km/h, zatímco v Japonsku už rychleji jezdí 50 let a v Číně už jezdí skoro 500 km /h
      Nepochybně potřebujeme infrastrukturu pro všechny druhy dopravy a pak po ní můžeme dohánět západní ekonomiky.

  • Za situace, kdy vedou podél Labe dvě elektrifikované dvoukolejné tratě, je investování miliard z veřejných peněz pro podporu dopravy, po řece pomocí dieslových lodí, asi těžko obhajitelné.

    • Z Děčína dál po proudu do Německa už je jen jedna trať na levém břehu.

      Mimochodem, má-li loď nosnost cca 1100 tun, některá soulodí cca 2000, spočítejte si, kolik je to vagónů, případně aut. A kolik je potřeba obsluhy kolem.

    • Vagon uveze podle typu, dejme tomu 65t nákladu, takže přeprava 1100t vychází na jeden, nepříliš dlouhý, vlak se sedmnácti vagony.

    • Jiří:
      1100t? No Va, což je případ Labe v předmětném úseku umí 1600-3000t.

      Jen ještě k tomu co jste napsal panu Matrinu M, ta kanalizace, pokud se neprovede velmi šetrně a s rozmyslem, nadělá nedozírné škody a je opravdu asi lepší pak kanalizovat místní vodoteče kde ještě třeba na komorách honíte vodu dokola čerpadlem, než středně velké řeky které si tak nějak potřebují žít svým životem povodní a such. Právě pro kanalizaci, zbytečnou, celkem velkých řek máme u nás problémy s vodou, sucha a povodně.

      Milan:
      jenže to musíte přepočítat spíš dneska na kontejnery, takže to máme asi tak 100 kontejnerů na loď a většinou se nenakládá na těch maximálních 30t. Na každý z těch kontejnerů je třeba asi jeden 15m dlouhý vagon, to jen pro jednoduchost odhadu, to máme 1500m dlouhý vlak. Takže minimálně 2-3 vaky dle tratě a délky kolejí.

    • Rád bych věděl na kterou loď se vejde náklad kontejnerů, který přivezou tři vlaky o celkové délce 1500m a jež může plout po českých řekách;)

  • Lodní doprava v našich podmínkách je nesmysl, je dobře že ministerstvo do toho zbytečně necpe peníze. Jsou důležitější stavby, jak silniční tak železniční.

    • To byste se divil, jaké „potoky“ a v jakých místech či podmínkách dokáží splavnit Němci, Belgičané, či třeba Francouzi! Něco jako Ohře je proti některým takovým doslova veletok. A přesto šly ty toky kanalizovat a splavnit i pro velké lodě a určitě zbytečně za to peníze nikde nevyhazovali.

    • Němci tam ale mají a dokážou dostat vodu a taky mají úplně jinačí geografii. My nemáme vodu a ještě tu jsou všude kopce.

    • Jistě, nikdo tady netvrdí, že by se vodní doprava stala v ČR primárním nebo nejdůležitějším druhem dopravy. Pokud kritizujete „Zemanův kanál“ tak s tím naprosto souhlasím, ministerstvo dopravy není schopné natáhnout od Hradce k Olomouci dálnici a někteří by tam chtěli stavět vodní kanál.., nicméně pokud je zajištěna splavnost od Střekovských zdymadel až do Prahy, přijde mi opravdu ta překážka několika desítek nesjízdných kilometrů jako marginální překážka, která by šla vyřešit velmi jednoduše dvěma jezy v Děčíně. Každý ví, že železnice v Labském údolí na hranicích je přetížená a nelze ji rozšířit a D8 má také jen určitou kapacitu. Stav lodní dopravy v Čechách je ostudný a mělo by se s ním něco dělat.

    • David S:
      Nelze rozšířit, nelze rozšířit, lze, ale Němec to nechce jedna kolej by se snad ještě vešla, navíc si vymýšlí tichou oblast.

      Jak dlouhý je ten nesplavný úsek? Nestačilo by třeba pro začátek zařídit méně kontroverzní bagrování?

    • možná by stálo za to, podívat se, kolik peněz právě MD ve jménu nákladní lodní dopravy vynakládá a jaké to má výsledky.
      A o to mě právě jde…

  • Vážený pane Hradský,
    své problémy s vodou směřujete nikoliv na ministerstvo dopravy, to je v tomto případě bezmocné, stejně tak jsou bezmocná nebesa, takže modlení taktéž nepomůže. O úhradu a řešení škod prosím žádejte ta ministerstva v jejichž gesci je péče o krajinu, zejména ministerstvo zemědělství a životního prostředí. V uplynulých 60 letech totiž došlo k vážnému poškození krajiny. Ještě kolem roku 1950 byla zádržná schopnost krajiny asi 9 miliard kubických metrů, bez nádrží, tedy jezer, rybníků a přehrad, před třemi lety byla 5-5.5mld kubíků. co je redukce o 3.5-4mld kubíků.

    Dále byla napřímena koryta toků u nichž toto napřímení nemá přímý dopravní efekt, ale pouze urychluje odtok vody, tím se jí méně vsakuje, také byl zrychlen odtok vody melioracemi, které proťaly zvodně, které v suchých obdobích přirozeně uvolňovaly vodu, do řek, dnes se díky nim mění odtok z pomalého podzemního na povrchový násobně rychlejší. Další škody páchá betonování krajiny, zde prosím kontaktujete ministerstva v jejichž gesci je příprava pravidel pro velké souvislé plochy průmyslových areálů a parkovišť, tedy místního rozvoje či dopravy.

    Co může ministerstvo dopravy udělat s Labem a tím že není voda? maximálně poslat bagry a postavit pár splavů, to je vše, ale to nepomůže pokud není voda. Pokud má dojít ke zkvalitnění plavebních podmínek, je třeba aby byla revitalizována krajina do stavu kdy je schopná pracovat s vodou jako to bylo před 60 lety, či ještě lépe. Období největšího odlesnění, 17.-18. století bylo zároveň obdobím kdy u nás bylo nejvíce rybníků, jak si můžete ověřit z map na seznamu, ty částečně kompenzovaly ztrátu kapacity, ale zároveň tehdy nebylo zemědělství tak mechanizované a tak destruktivní jako je tomu dnes a jeho vliv na krajinu byl jiný, nebyly kanalizované řeky a tak dopady nemohly být tak zničující jako je tomu dnes.

    Je mi také líto kam byla dopracována vodní doprava, ale bohužel není řešením jen stavět nějakou vodní okresku jako Labe nebo Zemanův kanál, je třeba aby byly obnoveny funkce krajiny, meandry toků a historicky existující rybniční soustavy, ve zkratce je třeba přijmout taková opatření na jejichž konci bude krajina opět schopná zadržet oněch devět či více miliard kubíků vody,což se později projeví zlepšením podmínek na řekách, jak pro plavbu, tak pro hydroenergetiku a život v nich. Bez změny přístupu ke krajině a zejména vodě hrozí že se nám s měnícím se vzorcem srážek, posunem klimatických pásů, změní řeky ze středoevropského typu v typy jako se nalézají v jižnějších regionech jako je Balkán či Střední východ. Tedy budou období vysokých stavů a skoro absolutního sucha. Je jen na nás, jestli se podaří změnit zaběhané a dnes jak vidno destruktivní přístupy, nebo bude problém se zajištěním vody nejen pro plavbu, ale i pro průmysl a obyvatelstvo.

    Přeji příjemný zbytek dne.
    K.S.

    • To jako vážně nebo je to recese? Pokud vážně, pak asi nebudete, stejně jako já, příznivcem ideologie dálničního blahobytu, který vyřeší všechny problémy lidstva jako mávnutí kouzelným proutkem.

    • K.S., rozepsal jste se sice hezky, ale o jiném problému. V posledních letech není primární problém, že krajina vodu nezadrží, ale fakt, že srážek není dost a teploty (a tím i výpar) jsou naopak vyšší než bylo zvykem. Zbytek zachytí přehrady (naštěstí!) a odtok na dolních tocích je pak minimální.

      Byl-li by pouze problém v rychlém netlumeném odtoku vody, tak by lodní dopravu na dolním Labi trápily jak nízké, tak i vysoké stavy vody (tzn. rozkolísanost). Ale teď je vody prostě málo skoro pořád. Letos v zimě jakž takž byla, ale žádné vysoké stavy při jarním tání se nekonaly. Tady si můžete prohlídnout jednotlivé profily: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/vodnosti/vodnosti.html
      Po včerejším dešti vypadají ještě optimisticky, ale zítra a pozítří tam budou znovu vykřičníky!

    • Všem, kteří tento komentář zpochybňujete.
      Budete se divit, až voda nebude a následkem toho nebudou i potraviny. Nebo je budeme za draho dovážet (neb minimálně v potravinách už teď soběstační nejsme).
      No a ty největší průmyslové areály (plné betonových a jiných zpevněných ploch) se staví na nejkvalitnější ornici… Místo, aby se revitalizovaly staré ladem ležící areály. Viz Nošovice a jejich zelí… Zní to úsměvně, ale je to z velké části pravda. Na Ostravsku je spousta ladem ležících ploch a ono ne, musela se zabrat orná půda.

    • ApolloXI.:
      Je to myšleno smrtelně vážně. 🙂

      Problém je že tyto problémy nejsou výsadou jen dálničního blahobytu, jsou v zásadě vlastní kterémukoliv systému, který si myslí že umí opanovat přírodu, je jedno jestli je rudý, modrý, nebo zelený, oranžový, černý, nebo duhový. Jen některé mají větší sklony k destruktivnosti. Je jedno jestli je krajina ničena traktory ve jménu socialismu, nebo zisku akcionářům. Oboje je to zločinně nepřirozené a destruktivní.

      To v čem se od války nacházíme se dá klidně a bez pardonu nazvat nejtemnější období dny plíživého kolapsu civilizace. Lze jej odvrátit? Ano, ale obecně za cenu tak gigantickou že to lidé tak posedlí slevami, zábavou a sebeobviňováním, raději položí.

    • Vašek:

      a na jaké rozloze orné půdy pěstujeme fotovoltaiku a řepku? Proti tomu jsou nějaké Nošovice prd.
      Staré ladem ležící areály, kolik jich dneska ještě nebylo přeměněno na bydlení nebo kancelářské projekty? A navíc jsou to uzemí typu Bubny či prostor mezi Smíchovem a Andelěm, myslíte že by tam dnes prošla automobilka?

    • Martin V:
      Ztracená akumulační kapacita 4 mld kubíků, spolu s dalšími narušenými cykly, větší rozkolísání v dlouhodobém období. Já nevím jak to přesně počítali, ale jednak je to během roku rovno vteřinovému odtoku 126 kubíků a jednak to ovlivňuje stále zaklesávající další zvodně které nemají čas se doplnit. Ty 4mld jsou jsou pitomých 5 cm na celém povrchu republiky, ale pokud tuto vodu zadržíte v půdě a na ní, ta se vsákne do hlubších vrstev kde to doplní hlubší horizonty a ty už mají schopnost výrazně ovlivnit řeky! Roční, dvouroční možná i delší narušení srážkového cyklu by pak nemělo takové dopady. (Pokud se chcete podívat na to co se jim podařilo v Indii s vodou, doporučuji toto: youtube. com/ watch?v=N-qlyXE8KFc youtube. com/ watch?v=r1_pbMhyq2Q) Ano, přehrady něco zadrží, ale Orlík, pokud se nepletu největší zásobárna vody v Republice, má kapacitu jenom 720 000 000 metrů krychlových a nemůžete jej vypustit celý, kolik máte reálně dostupných? 1/3?

      Za Velké Moravy bylo teplo asi jako teď, nebo ještě tepleji, problémy nebyly, víte proč? Nebyla narušená tolik funkce krajiny, a nebyla narušená nejen u nás, ale v Polsku, Maďarsku, Kazachstánu, Východofanské Říši… Dnes je tato funkce vážně narušena zemědělstvím, tepelnými zdroji, tepelnými ostrovy, kanalizací řek, nedostatkem vsakovacích nádrží…, minimálně celoevropsky, v USA místně také, ale to nás snad nemusí tolik trápit, doufám, i když vznik Dust Bowlu je také dobré znát, naše nesplavné Labe je jen jedním z mnoha příznaků mnohem děsivější věci která se děje.

      Dám Vám otázku, mám 50m nad hladinou Labe hypotetický rybník, spíš retenčku, dálkově je to 10km, rychlost vody v půdě jsou centimetry za hodinu, jeden rok prší, naplní mi ji po přepad, pak pomalu se odpouští ale v zásadě ne moc, jenom aby se neřeklo a v potoku byla voda. Část se mi vypaří, část odteče… ale voda tam stále je, nestéká jen ne víc než metr širokou strouhou většinu času bez vody. Co mi dělá voda v té retenčce a kde končí? Rovnou Vám to prozradím, ta voda se z části vsakuje a udržuje mi tlak v podzemí a zároveň pomalu stéká do nejnižšího bodu, kterým je Labe, nebo zvodeň kolem Labe, nevím jak moc je silný, třeba metr. Ano, je tam nějaký přirozený tvar, který ta zvodeň má, klesá směrem od Labe, co se stane když mi klesne hladina Labe? Třeba dlouhodobým suchem? Voda je líná a nechce se jí být výš než musí, zvodeň upouští pomalu vodu do Labe a zvyšuje mu hladinu, ale ta voda tam může být třeba desítky let a nemusela vůbec do zvodně přijít z Labe, může to velmi snadno být voda co spadla před pěti lety a natekla do retenčky, ale tak dlouho jí trvalo než se vůbec do Labe dostala a než se poměry ve zvodni změnily tak aby se do Labe dostala, protože před tím jí v tom bránila voda, kterou do zvodně tlačilo Labe, takže jakákoliv jiná voda neměla šanci se tam dostat a v podzemí se hromadila.

    • AAA:
      FVE vám odtokové poměry spíš ovlivní pozitivně než negativně, jedná se o louku kde jsou na poměrně vysokých konstrukcích panely,voda se pod nimi normálně vsakuje, jenom pod spodním krajem panelového pole bývá cca 10cm široký pruh kačírku aby to nedělalo bláto při dešti, jinak je tam tráva. Horší je to s tou řepkou, to je celkem náročná a agresivní plodina.

    • K.S.: Za Velké Moravy i za Přemyslovců byla průměrná denní teplota o cca 3 °C vyšší než dnes. Na druhou stranu počet obyvatel nedosahoval ani jednoho milionu, kdežto dnes jsme na deseti milionech. Z toho vyplývá vyšší zastavěnost území, větší potřeba infrastruktury a podobně. Takže došlo k omezení lesů, luk, lužin.
      Další věcí je, že původní lesy bylo buko-jedlové, nikoliv smrko-borovicové, takže změnou lesů typu stromů zde máme kůrovce, a lesy na plochu zadrží méně vody. Další věcí je, že mimo efektivní zdroje elektrické energie (jádro, uhlí, voda), z nichž dva mají nízké emise, používáme i plošně náročné fotovoltaické elektrárny, které jednak omezují zastavitelnost území a jednak vyžadují další plochy pro vyrovnávací stanice a podobně. Dalším bodem je pěstovaní nesmyslných plodin, pro výrobu látek přidávaných do pohonných hmot, které je prodražují a snižují životnost motorů.
      To co ve skutečnosti zhoršuje životní prostředí a podmínky pro život jsou dotace, které podporují nesmysly, které by jinak na trhu neuspěly a stávající produkty by přirozeným vývojem byli nahrazeny něčím efektivnějším.

    • noerf:
      Ze kterého roku jsou ty průměry? Problém je že pokud si člověk nedá pozor a používá průměry které se počítaly třeba v 70. a 80. a které zahrnují datové řady až někam do roku třeba 1920, tak to nebude sedět s tím co se spočítalo třeba v roce 2015, nejsem si úplně jistý, ale myslím že se na průměry totiž používá období dlouhé 50 let.

      Ano, to je pravda, došlo k růstu populace a tím i záboru skrz infrastrukturu a podobně, ovšem to by stále nemělo mít takový velký efekt pokud by nedocházelo k dalším problémům, které jsem zmínil. Ano potřebujeme dopravní cesty, továrny, i když o tom jestli jsou ideálně navržené se dá dost dobře pochybovat, dříve se šlo na patra, dnes je to jenom příliš vysoká hala s přízemím, potřebujeme někde vzít energii a suroviny, stejně tak potraviny, ale to nemůže být jediným vysvětlením toho co se ve druhé polovině století stalo.

      Ano, změna složení lesů je obrovský problém, pokud máte možnost si během hodinky projít listnatý les a borový les, je to hezky vidět, na druhou stranu nevím co by moc jiného šlo vysadit na písku. Stejně tak ony plodiny, které přispívají k problémům, které nám nadělala kanalizace toků a meliorace, nevím jestli někdo s takovým uper nápadem přišel i v západních zemích, ale poněkud o tom pochybuji, tedy tam kde je to pořád ještě dost záležitostí lidí a ne velkých korporací. Samozřejmě to ale nemůže být tak jako v minulosti hospodářství na půlce hektaru, ale desítky či stovky hektarů v rukou daného statkáře. Dnes je to tak že každá rodina má pořád ještě nějaký ten kousek pole někde (nebo alespoň u nás to je tak) a ten pronajímá někomu aby na tom hospodařil. A jak říkal feldkurát Katz: „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou peníze“ V zemědělství je to stejné, podnikům se to hospodaří když jim lidi pronajímají půdu, ale podniku to může být jedno jak dopadne a když si nevydupou vyšší dotace pro nízké výnosy po zničení půdy, tak zavřou, nebo jdou jinam. Jenom blázen by si zničil svá pole, ale nájemci je to jedno.

      Uhlí by asi nevyšlo moc dobře co do plochy a tedy koncentrace energie, pokud se budeme bavit o dominantním hnědém, pokud započítáme plochu lomů. FVE, byť zabírají dost velkou plochu v tom provedení které se u nás stalo dominantní, přičemž jsou oblasti kde se ani nic jiného nedá snad dělat (bývalé skládky, dobývací prostory, odkaliště…), na druhou stranu je zcela nesmyslné je nepoužívat na průmyslových areálech a pod., přičemž ale se FVE z pohledu krajiny bude chovat jako louka, bude zajímavé jaká bude půda v mstě dnešních FVE po oněch dvaceti letech, pokud nebudou tedy nahrazeny modernějšími panely o dvojnásobné účinnosti a zlomkové ceně proti těm z let 2008/10

      Ano dotace jsou zlo, ale i ty které jdou do „užitečných“ plodin, některé se prostě u nás nevyplatí vyplatit v takové míře jaká se pěstuje, možná by bylo výhodnější pěstovat něco výnosnějšího. Ona se sice o něco zvedne cena ale nemělo by to být o moc, v řádu korun u mouky třeba. On se totiž systém EU dotací zvrhl, původně se platilo za nevyprodukovanou surovinu, jenže… Už třeba Řím se tak nějak vykašlal na většinu pěstování obilí a raději si hlídal Egypt kde to bylo celé výhodnější.

      Ale zpět k vodě a vodním cestám. S vidinou stavby DOL se někdy v 70.-80. kanalizovala Morava, ježe ke stavbě trvalých jezů nikdy nedošlo, to co tam je jsou spíše provizoria aby se udržel spád, jenže ta selhávají s časem a některé ze zdrží jsou dávno protržené, zejména ty vakové, to vede k tomu že vedlejší lužní les se zaplaví jen při opravdu vysokém stavu vody, tam kde by měla být voda v nejteplejším období alespoň v podobě bahnité kaluže je už pár let jen vyschlé rozpraskané bahno a pomalu to začíná zarůstat, to je problém také. Dyje pod Břeclaví tím trpí také díky regulaci a zkrácení koryta natolik že si musela ustavit nový sklon a tím se zaříznout více do terénu. Tato nikdy nedokončená vodní cesta tak negativně ovlivňuje krajinu. Možná by stálo za úvahu, dobře to nemůže být případ Labe pod Střekovem, případné budoucí vodní cesty vždy řešit jako kanál podél řeky, které se nechá volné pole působnosti v širším pruhu kolem.

    • dobrý den
      máte pravdu, ale bohužel se spíše mění klima a nebo jsme v sucha periodě, jak se traduje na plavbě (7 mokrých a 7 suchých let), protože kdyby to bylo jen o té krajině, tak vy v Labi byly časté povodně, jak by ta vody rychle odtékala. Což se neděje a nejsou ani obvyklé vyšší průtoky na jaře, tedy nepochybně je vody obecně u nás méně.
      A nás má na starosti MD a to by se tedy mělo starat a nebo tento obor oficiálně odepsat….

Newsletter

Partneři


Výběr editora