dkv-spojujeme

Modelovou železnicí v měřítku 1:1 na vlastní kůži. 7 největších lákadel Rhétské dráhy

Bernina Express na trase mezi Svatým Mořicem a Alp Grüm. Foto: Rhätische BahnBernina Express na trase mezi Svatým Mořicem a Alp Grüm. Foto: Rhätische Bahn

Vlak náhle vjede do tunelu a za chvíli se objeví nad místem, kde zmizel v černé tmě a překoná viaduktem

Vlak náhle vjede do tunelu a za chvíli se objeví nad místem, kde zmizel v černé tmě a překoná viaduktem rozeklané údolí. To vše v idylické hornaté alpské krajině. Pokud považujete modelová kolejiště za kýč a bujarou fantazii železničních fanoušků, která v realitě neexistuje, pletete se. Pár takových existuje.

Zhruba tak vypadá provoz na některých místech Rhétské dráhy ve švýcarském kantonu Graubünden. Nejde přitom zdaleka jen o vlaky, ale i krásnou krajinu, kterou železnice pomohla dotvořit. Ne náhodou je velká část železnice zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.

Když se loni objevila nabídka na zlevněné celodenní jízdenky za 750 Kč na tuto železnici, váhal jsem jen chvíli. Přinejhorším je prodám nebo prostě někomu věnuji, říkal jsem si.  Netušil jsem, že se z několika dní v tomto koutu Alp stane jedna z nejpříjemnějších dovolených. Vzhledem k velkému zájmu o stávající akci na tyto lístky přináší proto deník Zdopravy.cz přehled toho nejzajímavějšího, co můžete na Rhétské dráze vidět a k tomu i pár praktických rad.

1. Viadukty Landwasser a Wiesen

Nutná výbava každého propagačního materiálu Rhétské dráhy. Viadukt v oblouku překonává řeku Landwasser ve výšce 65 metrů na hlavní trati z Thusis do Svatého Mořice, aby vlak hned zajel na konci mostu do tunelu. Na místě při pohledu z některých úhlů budete možná zklamáni, že most nevypadá tak dramaticky, jako na fotkách, přesto jde o jedinečnou podívanou, kterou byste tu neměli minout. Vlaky na mostě obvykle zpomalují. Pokud nejedete přes viadukt vlakem, ze stanice Filisur se k němu dát dojít na vyhlídkovou plošinu pohodlnou cestou, jde o 1,2 kilometru jedním směrem.

Viadukt Landwasser. Foto: Rhätische BahnOsobní vlak z Churu vjíždí na Landwasserviadukt. Foto: Jan SůraViadukt Landwasser. Foto: Rhätische BahnLandwasserviadukt z vyhlídky přístupné od Filisuru. Foto: Jan SůraGlacier Express na viaduktu Landwasser. Foto: Rhätische BahnLandwasserviadukt. Foto: Rhätische BahnLandwasserviadukt: Foto: Rhätische BahnLandwasserviadukt. Foto: Jan SůraSilniční most u stanice Wiesen přes řeku Landwasser. Foto: Jan SůraWiesenský viadukt na trati mezi Filisurem a Davosem je nejvyšší v celé síti Rhätische Bahn. Foto: RhBTrať z Filisuru do Davosu u Wiesen. Foto: Jan Sůra

O pár kilometrů dál na druhé trati z Filisuru do Davosu, která je neprávem poněkud stranou zájmu, stojí ještě vyšší viadukt: Wiesenský. Ten překonává údolí stejné řeky ve výšce 89 metrů, most je dlouhý 210 metrů. Je možné ho přejít i pěšky od stanice Wiesen, na druhé straně mostu je vyhlídková plošina. Hned za zastávkou je i podobně vysoký krátký silniční most.

Oba viadukty se dají prohlédnout příjemným výletem pěšky. Do Wiesenu je to z Filisuru i s vyhlídkou na Landwasserviadukt 7 kilometrů údolím řeky, zpět je možné jít dalších 5 kilometrů vrchem do Filisuru nebo jet vlakem.

2. Pěšky nebo na saních kolem vlaku

Často ještě hezčím zážitkem, než samotná jízda vlakem, je projít si přírodu v těsné blízkosti a vlaky sledovat. I proto vede podél tratí více než sto kilometrů značených cest pod názvem Via Albula / Via Bernina. Jedním z nejhezčích je úsek Albulabahn mezi Predou a Bergünem. Sama jízda vlakem je zde zážitek: trať tu pomocí série takzvaných spirálních a vratných tunelů překonává 417 výškových metrů mezi místy, která jsou od sebe vzdálena jen 6,5 kilometru vzdušnou čarou, vlak najede 12 kilometrů díky tomu, jak se trať vine a několikrát kříží sama sebe.

Sáňkování podél Albula Bahn. Foto: Rhätische BahnTrasování železnice na Albulabahn. Foto: Jan SůraVia Albula, pěší trasa kolem Albulabahn. Foto: Rhätische BahnGlacier Express stoupám údolím Albuly ke stanici Preda a tunelu Albula. Foto: Rhätische BahnVia Albula, pěší stezka podél železniční trati. Foto: Jan SůraAlbulabahn, jeden z mnoha mostů. Foto: Jan SůraOsobní vlak na trati mezi Bergünem a Filisurem. Foto: Jan Sůrav

Podél trati vede 7 kilometrů dlouhá pěší stezka ze stanice Preda u jižního portálu tunelu Albula pod stejnojmenným průsmykem až do Bergünu. Pohodlnější je cesta dolů, tedy z Predy. Řada vyhlídek je umístěna tak, že stejný vlak uvidíte během několika minut třeba i třikrát. Po cestě pěšky dolů je pravděpodobné, že si budete chtít trať projet, abyste se podívali, kudy jste  vlastně šli. Mimochodem, stanice Preda je aktuálně velké staveniště kvůli budování nového tunelu, navštívit zde můžete i zajímavé infocentrum o celé stavbě. Podél celé trasy je pak spousta informačních panelů o historii této železnice. A pro ty, co se chystají na návštěvu v zimě: jde o oblíbenou sáňkařskou trasu.

3. Alp Grüm

Jedna z nejvýše položených stanic v celé síti Rhétské dráhy ve výšce 2091 metrů nad mořem. Nabízí úžasné výhledy na okolní ledovce i možnost procházek kolem trati do průsmyku Bernina. Dá se tu i přespat. Zhruba hodinu pěšky jsou také ledovcové kotle Cavaglia.

Stanice Alp Grüm. Foto: Rhätische BahnVýhled nad stanicí Alp Grüm. Foto: Jan SůraLedovcové kotle Cavaglia. Foto: Rhätische BahnOsobní vlak z Tirana přijíždí do stanice Alp Grüm. Foto: Jan SůraVlak po výjezdu ze stanice Alp Grüm. Foto: Jan Sůra

4. Arosabahn

Opomíjená perla Rhétské dráhy, železnice z Churu do Arosy. Samotná trať se pyšní řadou unikátů: vlak v Churu jede částečně ulicemi města jako tramvaj, následně překonává na necelých 26 kilometrech přes 1100 metrů převýšení. Její součástí je viadukt Langwies. 284 metrů dlouhý most je první velkým železobetonovým mostem na světě a největším v síti Rhétské dráhy, postaven byl v roce 1914. Samotná Arosa s horským jezerem přímo u nádraží je příjemným horským letoviskem s možností výletů do ještě vyšších poloh.

Viadukt Langwies na Arosabahn. Foto: Rhätische BahnArosa. Foto: Jan Sůra

5. Bergün

Obec, která se proslavila tím, že místní radní před časem zakázali sdílet fotky z obce a okolí na sociálních sítí, protože by prý mohly způsobit závistivé reakce. Bergün kdysi toužil stát se podobně slavným střediskem jako Davos či Svatý Mořic, ale nevyšlo mu to. Dá se říct, že naštěstí. Nepotkáte tu davy turistů, obec má svoji atmosféru. Dnes je jedním z center železnice, ostatně sama se nazývá Bahndorf. Je tu i zajímavé muzeum Rhétské dráhy, na nádraží stojí historická elektrická lokomotiva přezdívaná Krokodýl. Díky své poloze je také dobrým místem pro objevování různých částí Rhätische Bahn, leží ve středu hlavní trati z Thusis do Svatého Mořice.

Bergün. Foto: Jan SůraVlak na Albulabahn v obci Bergün. Foto: Jan SůraJednotka Stadler Allegra u Bergünu. Foto: Jan SůraHistorická lokomotiva Krokodýl před muzeem v Bergünu. Foto: Rhätische Bahn

6. Berninabahn

Jedna z nejznámějších částí Rhétské železnice, která spojuje Svatý Mořic s italským městem Tirano. 60 kilometrů dlouhá trať nabízí úžasnou podívanou a je v podstatě cestou mezi několika ročními obdobími: ze Svatého Mořice stoupá až do výšky 2253 metrů nad mořem do Ospizio Bernina a krajiny s ledovci v těsné blízkosti, aby začala následně prudce klesat až do Itálie. Na 38 kilometrech z Ospizio Bernina překoná vlak neuvěřitelných 1800 výškových metrů. Součástí je i další velmi známá stavba celé železnice, spirální viadukt v Brusiu, na kterém vlak překonává výškový rozdíl tak, že jede do spirály.  Okolo celé trasy vede pěší stezka Via Bernina.

Po viaduktu v Brusiu. Foto: Jan SůraViadukt v Brusiu. Foto: Jan SůraBernina Express při cestě kolem průsmyku Bernina. Foto: Rhätische BahnViadukt v Brusiu. Foto: Rhätische BahnBernina Express na trase mezi Svatým Mořicem a Alp Grüm. Foto: Rhätische BahnNejvyšší partie Berninabahn. Foto: Rhätische BahnTrasa Berninabahn kolem ledovcových jezer. Foto: Rhätische BahnPěší stezka kolem viaduktu v Brusiu. Foto: Rhätische Bahn

7. Rýnská soutěska

Na první pohled zcela jiná krajina, méně alpská, přesto se zajímavou podívanou, pokud vystoupíte z vlaku. Dá se jít podél trati a řeky nebo vystoupat na hranu kaňonu, kde se nabízí řada zajímavých vyhlídek. Místu se říká také Grand Canyon Švýcarska, tyrkysově modrý Rýn tu lemují bílé vápencové stěny. A mezi nimi pochopitelně i železniční trať.

Vlak v údolí Rýna s pěší stezkou hned podél trati. Foto: Jan SůraJízda Glacier Express Rýnskou soutěskou. Foto: Rhätische BahnGlacier Express na výjezdu ze stanice Versam-Safien. Foto: Jan SůraŽelezniční trať podél Rýna. Foto: Jan SůraGlacier Express v údolí Rýna. Foto: Rhätische Bahn

Dovolenou na Rhétské dráze jsem absolvoval loni s dětmi ve věku 5 a 7 let. I proto se může někomu hodit pár tipů.

Jízdenky
Záměrně jsem chtěl kombinovat dny, kdy se bude jezdit hlavně vlakem se dny, kdy se do vlaku nesedne nebo se jen pár kilometrů přiblíží. Proto nakonec stačily dva denní lístky. Děti do 6 let neplatí nic, starší 16 franků na den. Za jeden den se celá síť nedá projet, za dva dny ano, ale příliš hekticky a ne s malými dětmi, které pochopitelně pobyt ve vlaku začne nudit dříve, než dospělé. Výhodou je, že cestu můžete kdykoliv přerušit. Při delším pobytu se vyplatí zvážit už Graubünden Pass, v některých městech je samozřejmostí k ubytování i jízdenka na veškerou dopravu včetně lanovek.

Možné trasy
S ubytováním v Bergünu vedla první cesta na jih: do Tirana přes Berninu a zpět se zastávkou na Alp Grüm, ze Samedanu do Saglains a následně do Klosters a přes Davos a Filisur zpět. Časově velmi náročné a až únavné, pokud jedete s dětmi.

Druhá trasa vedla na sever: přes Landwasserviadukt do Reichanau k Rýnu, odtud dál do Valendas a pěšky zpět podél Rýna do stanice Versam – Safien. Odsud do Churu a následně Arosy, zpět do Bergünu přes Chur.

Při plánování doporučuji vzít i v potaz, že ne všechny úseky jsou tak malebné a dramatické, jako ty na fotkách.

Vlaky
Jako v celém Švýcarsku taktová doprava, vlak jezdí nejméně každou hodinu. Denní jízdenka platí s příplatkem i na Glacier a Bernina Express. Ty vám nabízí více luxusu, ale také jízdu prakticky jen s dalšími turisty. Na hlavní trati z Churu do Svatého Mořice jsou nasazovány nové jednotky Stadler Allegra, které mají pro cestování s dětmi zásadní výhodu: dětský oddíl s prolézačkami a klouzačkami, pro železniční fanoušky pak speciální vůz na fotografování z vlaků.

Cesta do Švýcarska
Nabízí se pochopitelně stylově jet nočním vlakem z Česka, stačí pak jeden přestup v Sargans a dojedete do Landquartu, kde už platí jízdenky Rhétské dráhy. Ceny nejsou ani tak závratné, ve více lidech ale stále vychází levněji auto. Letecky do Curychu se Swiss, Vuelingem a brzy také třikrát týdně se Sichuan Airlines. Alternativou je let s Ryanairem do italského Bergama a odsud vlakem či autobusem.

Ubytování
Kromě tradičních ubytovacích serverů typu booking.com se vyplatí kontaktovat také místní informační centra, která často sdružují nabídky pronájmů apartmánů. Ty bývají často nejlepší nabídkou, pokud řešíte poměr cena/výkon. Airbnb zatím není ve Švýcarsku až tolik rozšířené.

Mapy
Pokud vám stačí mapy v mobilu, Seznam a jeho mapy.cz mají velmi dobrou aplikaci s pokrytím i Švýcarska včetně turistických cest.

Text vznikl ve spolupráci s Markétou Meier, majitelkou cestovní agentury Švýcarsko vlakem.

 

Tagy Rhätische Bahn Rhétská dráha Švýcarsko vlak
3 komentáře