Automobily

Mánie po SUV autech pokračuje. Qashqai je už druhým nejprodávanějším autem

Nissan Qashqai byl v září 2017 poprvé druhým nejprodávanějším autem v Evropě. Foto: Nissan
Nissan Qashqai byl v září 2017 poprvé druhým nejprodávanějším autem v Evropě. Foto: Nissan

Poptávka zákazníků po autech kategorie SUV neutuchá, naopak. V září, kdy v Evropě registrace nových aut klesly o 2,2%, byla SUV nejrychleji rostoucí kategorií. Jejich podíl se už blíží třetině: díky růstu o 14% stoupl na 31,6%.

Ukazují to data společnosti JATO Dynamics za celý evropský trh. Podle nich prodeje aut klesly na 11 z 27 trhů, které firma zkoumala. Pokles zaznamenal odbyt aut hlavně v Německu a Velké Británii.

Obliba SUV je patrná i na žebříčku nejprodávanějších modelů. Těm dlouhodobě kraluje Volkswagen Golf, druhé Polo ale v září spadlo kvůli náběhu nového modelu. Poprvé v historii se druhým nejprodávanějším autem stal Nissan Qashqai.

Automobilky letos prodaly už 3,47 milionů aut SUV, o půl milionu více, než za stejné období loňského roku.

Dalo se očekávat, že po silném růstu začne trh klesat,“ míní šéf JATO Dynamics Felipe Munoz. Podle něj navíc k poklesu přispěla nejistota kolem Brexitu ve Velké Británii.

V první dvacítce nejprodávanějších aut jsou dvě škodovky: osmá Octavia a na šestnáctém místě Fabia.

3 komentáře

Klikněte pro vložení komentáře
  • Po přečtení článku mi to nedalo a šel hledat to SUV Polo. Pamatuju si Polo jako nákupní tašku a ono se fakt už vyrábí jako SUV. Vždy když jsem na ulici potkal maličký Polo, se mi v hlavě přehrával slogan z porevoluční reklamy (na bonbony) Polo – pusa mátová 🙂

  • Dobře, že se jich tolik prodává. Čim více aut bude, tím méně možností k zaparkování převážně v cílových městech, více kongescí, vývoj jasně nahrává pozemnímu dopravnímu prostředku neužívajícímu silniční infrastrukturu. „Tržní“ bolševizací silniční dopravy za vyšší využívání železnic + MHD! Průkopníkem této teze je kupř. Jihočeský kraj, který přispívá k ucpávání měst nebývalou měrou – sofistikovanou, dlouhodobou a vědecky zdůvodňovanou likvidací veřejné dopravy. Přínosy jsou dva: Úspora financí (se kterou se potom zachází jako se kteroukoliv jinou „úsporou“ v rámci vyšších krajských úředníků, á la případ nemocnic, či důchoďáků). Přinucení vedení magistrátů k parkovacím restrikcím, které zcela rovnostářsky postihne všechny – dojíždějící i místní.