Doprava ve městě Infrastruktura Silnice Stavebnictví Zprávy

Linec už nemá být špunt. Rakušané investují miliardu eur do mostů a tunelů

Nový most v Linci, vizualizace. Zdroj: ASFINAG
Nový most v Linci, vizualizace. Zdroj: ASFINAG

Záhy po zprovoznění dálnice A5 směrem k českým hranicím se rakouští silničáři pouštějí do ještě velkorysejšího díla. Největší dálniční stavba posledních let má vymazat Linec z pravidelných zpráv o dopravních komplikacích a stojících kolonách aut. Průjezd Lincem je možná nejproblémovější místo celé rakouské dálniční sítě a tomu odpovídají i náklady na vylepšení.

Rakouský ASFINAG počítá s náklady ve výši jedné miliardy eur, v přepočtu téměř 26 miliard korun. V plánu je mimo jiné výstavba tří nových mostů přes Dunaj, z toho dva budou tvořit jeden celek s dnešním Voestbrücke, přes který přechází dálnice A7. Ta je klíčová i pro české řidiče mířící na jih, neboť navazuje na „českou“ S10 a přivádí do Lince proudy aut od severu. Dva nové mosty fakticky rozšíří z obou stran Voestbrücke, čímž se kapacita přejezdu přes Dunaj zvýší z šesti až na deset jízdních pruhů. Zkapacitní se i navazující úseky A7.

Nová linecká dálnice A26, vizualizace. Zdroj: ASFINAG
Nová linecká dálnice A26, vizualizace.
Zdroj: ASFINAG

Bypassy budou po dokončení sloužit především lidem mířícím z Lince či do Lince, střední most zůstane tranzitu. Práce v předpolích mostu začnou už v lednu; řidiči přitom musejí počítat s omezeními. Dnešní pruhy se zúží a rychlost bude omezena z 80 či 100 kilometrů v hodině na 60 kilometrů v hodině. Od března bude provoz převeden do jednoho směru. Celková modernizace a rozšíření 40 let staré A7 se bude dít postupně a potrvá až do roku 2031. Po dokončení bypassů projde obnovou i starý most.

Součástí komplexu staveb pak bude i výstavba nové dálnice A26, což je západní průjezd Lincem. Ten zahrnuje i soustavu tunelů, zcela nový most přes Dunaj (čtvrtý, když počítáme Voestbrücke s novými bypassy jako jeden) a nadjezd kolejiště hlavního nádraží. A26 se napojí na A7. Stavba mostu přes Dunaj začne příští rok na podzim a skončí v roce 2023. Celá A26 má být hotova zároveň s A7 v roce 2031.

Postranní bypassy ppomohou starému Voestbrücke, vizualizace. Zdroj: ASFINAG
Postranní bypassy pomohou starému Voestbrücke, vizualizace.
Zdroj: ASFINAG

Po A7 v Linci projede denně kolem sto tisíc aut, což je srovnatelné s nejvytíženějším českým dálničním úsekem, kterým je D1 na výjezdu z Prahy. ASFINAG připravuje úpravu lineckého dálničního uzlu od roku 2012, mimo jiné jde o reakci na tranzit z České republiky, kde se směrem k Rakousku buduje D3. Podobně jako v Dolních Rakousích u Poysbrunnu i v Horních Rakousích u Freistadtu dovedli Rakušané svou dálnici téměř na dohled českým hranicím a čekají na vývoj na české straně, kde se nic neděje.

9 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • rakušáci bravo. kam se hrabe české ministerstvo dpravy, řsd a sždc. takhle se to má dělat!

    • SŽDC se nemusí nikam hrabat, k dopravě chceme my i Rakušané především nové dálnice, koleje tedy postačí dál držet v útlumu. 🙂

  • Poslední věta je pěkně jízlivě kousavá – a po právu. Jestliže ekologické Rakousko staví dálnice k českým hranicím, kde se ale dále neděje nic, něco je u nás sakra špatně..

    • Je ale třeba doplnit, že Dvořiště i Mikulov mají být v seznamu priorit až daleko za dostavbou D1 u Přerova, středočeskou D3, aspoň částí D35 mezi Opatovicemi a Litomyšlí a samozřejmě aspoň částí pražskýho okruhu. Protože to všechno je mnohem důležitější.

      Problém také je, že tam, kde si Rakušáci protáhli dálnice k hranicím, tak tam všude mají mnohem větší intenzitu dopravy a také častější problémy než mají Češi na té své straně. Freistadt-Linz řeší spíš tamní lokální provoz a dojíždění do práce a za byznysem než české dovolenkáře a kamiony… Totéž platí u A5, tam místní dělají násobky toho, co tam kdy udělají Češi.

    • Jen cca 50km rozbagrovane krajiny od Veseli na jih… deje se neco a budouci d3 se rysuje. Ale mohlo trvalo to no od prvnich slibu politiku v hlubokem socialusmu

    • Je pravda, že u hranic se ještě nic neděje, ale přeci jenom drobná jiskřička naděje tu je, alespoň na D3. Letos se otevřelo 8km, momentálně se staví necelých 20km a v příštím roce se očekává zahájení výstavby dalších 20km.

    • d3 od mezna do budějovic (včetně východního obchvatu města) na jih se dostaví a otevře řidičům v roce 2020. přibude tak cca dalších 25km. bohužel od budějovic až na rakouské hranice to nemá být dálnice, ale jen rychlostní silnice. nechápu. proč jako??? jde i o bezpečnost. dálnice jsou mnohem bezpečnější a rychlejší než rychlostní silnice. tohle prostě nepochopím, že neudělají po všech zkušenostech dálnici zcela až k hranicím. 🙁 🙁

    • Ano, u nás je bohužel špatně to, že jsem po válce spadli do Sovětské sféry vlivu zahrnující i odpovídající způsob uvažování, z kterého jsme se dodnes pořádně nevyhrabali. Rakušané byly po válce chudší než Československo. Kde je dnes a kde jsem my, to je zcela zjevný důsledek výše uvedeného.

    • Reakce na Vláďu: Hlavně nešiřte bludy že to bude „jen“ rychlostní silnice, která je pomalejší a nebezpečnější, kde na takový nesmysly chodíte?. Pravdou je, že po Třebonín to bude v kategorii D27,5/120. Od Třebonína k hranicím R25,5/120 a něco si o tom přečtěte, co to znamená… Reálně asi to, že krajnice (odstavný pruh) je užší o 0,75m (a vlastně bude stejně široký jak u všech staveb v kategorii D26,5/120, což je celá původní D1 (ta až teď se rozšiřuje o těch 0,75m na každé straně), D5, D8, D11 i D3 Mezno-Tábor, a pak středový dělící pás užší o 0,5m a vy jako běžný uživatel rozdíl opravdu nepoznáte. Rychlost bude stejná, bude to kategorie dálnice, jen v jiné šířce… V kategorii R25,5/120 bude mj. budovaná i celá D35 a spousta dalších „dálnic“.
      Ve finále jediným zásadním rozdílem mezi R25,5 a D27,5 je v tom že v případě rekonstrukce a úplné uzavírce jedné půlce dálnice můžete u kategorie 27,5 v jedné půlce dálnice udělat provoz 2+2 v zúžených pruzích, zatímco u té užší kategorie jen 2+1..

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora