Doprava ve městě Infrastruktura Silnice Stavebnictví

Libeňský most je postaven špatně, ale drží fantasticky. Praha dál odkládá rozhodnutí

Libeňský most, část na holešovické straně. Foto: Jan Sůra
Libeňský most, část na holešovické straně. Foto: Jan Sůra

Praha dál posouvá řešení problému s Libeňským mostem. O jeho budoucnosti mělo jednat čtvrteční zastupitelstvo, náměstek primátorky Petr Dolínka ale nakonec materiál stáhl. Praze přitom běží čas: stav mostu je velmi špatný a hlavní město bude muset navíc brzo muset řešit rekonstrukci Hlávkova mostu.

Členové vědecké rady náměstka primátorky včera vybraným médiím představili u Libeňského mostu jeho zásadní problémy. „Nedá se říct, zda most může spadnout za dva týdny nebo za pět let. Most obecně ztratil svoji bezpečnost,“ říká Václav Mach z České komory autorizovaných inženýrů a techniků.

Experti poukazují na špatný stav mostu především i kvůli tomu, že byl postaven z prostého betonu. To je dnes dobře vidět i na obloucích mostu, kde je už konstrukce často obnažená. Naopak části z prefabrikovaného betonu nejeví větší známky poškození.

„Most byl navržen dobře, ale už na svoji dobu poměrně zastarale. Hlavní problémem je, že na stavbě se pak hodně šetřilo, byl velký tlak na cenu a počítalo se s menším zatížením ,“ řekl profesor Jan Vítek z ČVUT. Naopak v dolních částech oblouků je beton bez kameniva, ten dosud nejeví větší známky degradace.

Odborníci upozorňují i na to, že je to dobře vidět na kamenech v mostu. Kamenivo se použilo rovnou z Vltavy, aniž by se rozdělilo na podobně velkou frakci. I proto je most v tak špatném stavu. „Na to, jak je most postaven, drží ještě most fantasticky,“ dodal Mach. Experti odmítli i debaty o tom, že most je unikátní kubistickou památkou. „Jde jen o některé prvky na mostě, jinak je to běžný most,“ dodal. Naopak podle historiků z Ústavu dějin umění Akademie věd je Libeňský most jedinečným dokladem české moderní architektury první poloviny 20. století.

Podle expertů je jedním z hlavních problémů to, že most byl stavěn na mnohem nižší zatížení, maximálně na 23 tun. Plná tramvaj lidí váží podle nich přes 50 tun. I proto je dnes rychlost tramvají na mostě výrazně snížena.

Konečný verdikt k mostu mělo přinést už dubnové zastupitelstvo, to ale neschválilo program. Znovu se mělo téma dostat na pořad jednání ve čtvrtek, náměstek primátorky ale materiál nečekaně stáhl. Z mostu se stalo velké politické téma, řada politiků bourání a výstavbu nového odmítá, chtějí jeho rekonstrukci.

Praze bylo doručeno stanovisko České komory autorizovaných inženýrů a techniků, a to podporuje zbourání. Ale chodí i jiná odborná stanoviska. Diskuze se posouvá z politické do odborné oblasti, což je velmi přínosné,“  řekl Dolínek. Server Aktualně.cz navíc upozornil, že do případu se vložil ministr kultury Ilja Šmíd , který zvažuje, že zahájí přezkumné řízení o tom, zda most přece jen neprohlásit kulturní památkou. Pro záchranu se například vyslovila vedle Národního památkového ústavu i Česká komora architektů. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) navrhuje most zachovat a opravit a současně postavit ještě nový mezi Holešovicemi a Karlínem.

Praha má přitom další problém na obzoru: Hlávkův most, jehož stav není rozhodně dobrý a potřeba rekonstrukce se blíží. „Nemůžeme najednou uzavřít Libeňský a Hlávkův most. Dohoda s městem je, že se opraví nejprve jeden, pak druhý, jinak by nastal totální kolaps. Odklady řešení problému Libeňského mostu vše jen zkomplikují,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Zdopravy.cz šéf TSK Petr Smolka.

Praha si kvůli Libeňskému mostu nechala zpracovat i výzkum veřejného mínění mezi obyvateli Prahy 7 a 8. Podle něj 57% chce nový most. Tazatelé oslovili 1112 lidí. „Výzkum také ukázal, že pro stavbu zcela nového mostu jsou především mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním. Naopak starší lidé a lidé s nižším vzděláním preferují opravu a zachování stávajícího mostu. Celkově však stojí o zachování stávajícího mostu a jeho rekonstrukci jen 34 % dotázaných,“ říká Zbyněk Bureš ze společnosti STEM/MARK, která průzkum prováděla.

Štítky

9 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Tak oni by asi ti citovaní odborníci špatně rozuměli, co to vlastně pan Sůra ( při vší úctě) vlastně napsal. “Most je postaven z prostého betonu, což je vidět na obnažené konstrukci”. Na jaké konstrukci? Ten beton je přece konstrukce. “Prefabrikaty jsou v lepším stavu.” Tam jsou nějaké prefabrikaty? Mám za to, že je to monolit. Ale vrchol je “beton bez kameniva”. Řekl bych, že i na základní škole se učí, alespoň za mne to tak bylo, že beton je směs cementu, kameniva a vody. Bez toho kameniva to jaksi nejde.
    Takže “ševče, drž se svého kopyta”.

  • já bych ty škůdce památkáře vyhnal z republiky, u nás třeba 50 let chátral dům a až fa ho začala opravovat i se střechou, nebot byla propadlá a tramy zhnilé tak památkáři tu fa žalují a chtějí dodatečně ten dům zapsat památkově chráněný.
    Ty památkáři jsou stejní jak děti země a jiná svolod.

  • Pro autora článku (po přečtení komentář klidně smažte):
    „Naopak v dolních částech oblouků je beton bez kameniva, ten dosud nejeví větší známky degradace.“ – tato věta se obsahově hodí o jeden odstavec výš.

    „Odborníci upozorňují i na to, že se na kamenivu, které se použilo rovnou z Vltavy, aniž by se rozdělilo na podobně velkou frakci.“ – tato věta je nějak divně zamotaná nebo nedokončená.

    „I proto je dnes rychlost tramvají na mostě výrazně zpomalena.“ – rychlost není zpomalena, ale snížena.

    Jinak díky moc za článek, snad jen škoda, že chybí i nějaká historická fotka z doby, kdy byl most nový. Nemá redakce informace, zda se i v odborných kruzích prověřovala varianta výstavby repliky? Takový most by mohl být na pohled stejný, v útrobách moderní a pevnější a kdyby to bylo hodně potřeba, možná i o nějaký ten metr širší.

  • Píše se, že postavení nového mostu by stála stejně jako oprava, přičemž by ale životnost byla logicky mnohem delší. Proč se tedy nestrhne a nepostaví přesná replika? Nákladná oprava by stejně z původního mostu moc nenechala, takže jen pro ten pocit, že se jedná stále o původní most, ho rekonstruovat nemá smysl. A památková ochrana by myslím také nic nenamítala.

  • „Libeňský most je postaven špatně, ale drží fantasticky.“

    A kdo to tvrdí? OSA architektů a inženýrů 😀
    Nejdřív předložte fakta, čili projektovou dokumentaci a dokumentaci skutečného stavu, pak můžeme řešit, kde byly udělány chyby.

  • Tak tohle dám přečíst každému, kdo bude opěvovat, jak naši předci skvěle stavěli a dnes to šidíme…

    • Tomu nerozumím: vždyť takový kritik bude přece mít pravdu – jak to ostatně potvrzuje i první věta nadpisu toho textu („Libeňský most je postaven špatně, ale drží fantasticky.“): most byl sice při výstavbě (ÚDAJNĚ !!!) „ošizen“, ale „drží fantasticky“, což o leckterých stavbách dokončených v poslední době tak jednoznačně tvrdit nelze.

  • Nechť se každý odpůrce náhrady Libeňského mostu formou notářského zápisu zaváže k úhradě veškerých škod a následků, vyvolaných 1) zřícením mostu, 2) kolapsem dopravy vzniklým současným uzavřením Libeňského a Hlávkova mostu.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora