Cestovní ruch Infrastruktura Letectví Rozhovory Zprávy

Kratina: Chceme vrátit Brno na leteckou mapu Evropy

Milan Kratina. Autor: Accolade
Milan Kratina. Autor: Accolade

Společnost Letiště Brno jako provozovatel a správce druhého největšího letiště v tuzemsku má nového majitele. Je jím skupina Accolade, která spolu s novou akvizicí získala i smlouvu s krajem na pronájem letiště do roku 2052. „Chceme, aby se vrátily tradiční destinace jako Egypt, Tunisko a Turecko na charterech. Pokud jde o pravidelné linky, intenzivně o nich jednáme,“ říká v rozhovoru pro deník Zdopravy.cz spolumajitel a generální ředitel investiční skupiny Accolade a nový předseda představenstva Letiště Brno Milan Kratina.

Proč jste se rozhodli pro akvizici Letiště Brno?

Chtěli jsme rozšířit záběr skupiny Accolade a vímáme letiště jako zajímavou investiční příležitost. Na straně tří bývalých vlastníků de facto docházelo ke generační výměně a oni se tu výměnu rozhodli řešit prodejem. A pro naší investiční skupinu je to zajímavý posun dál.

Tedy jste se rozhlíželi na trhu po nějaké příležitosti a Letiště Brno vám padlo do oka?

My jsme s Letištěm Brno pět let v kontaktu ve věci rozvoje ploch, které má letiště k dispozici. A v rámci té diskuse došlo na to, že možná bude pro všechny nejlepší, když si koupíme celé letiště.

Kolik jste za Letiště Brno zaplatili, alespoň řádově?

My nemůžeme ani naznačovat.

Jaké jsou tedy vaše rozvojové plány?

Chceme, aby se vrátily tradiční destinace jako Egypt, Tunisko a Turecko na charterech. U nich určitě nárůst přijde. Pokud jde o pravidelné linky, budeme o nich jednat a už dnes intenzivně jednáme. A zároveň bychom chtěli prohloubit spolupráci s Jihomoravským krajem na rozvoji nových linek.

Spočívá tedy ta cesta v dotování linek ze strany kraje?

Ta cesta je určitě ve vytvoření týmu letiště-kraj a vytvoření takových podmínek pro dopravce, které pro ně budou velmi zajímavé. Věříme, že se nám podaří dopravu tady zlepšit a vrátit Brno na leteckou mapu Evropy.

S kým konkrétně jednáte? A věříte, že by od jara mohly některé nové pravidelné linky létat?

Dokud nebude vše finálně dopečeno, tak to nebudeme komentovat. Letiště poskytuje pro nové dopravce incentivní programy, a pokud se kraj rozhodne pro spolupráci s některými dopravci, my jsme schopni tuto spolupráci podpořit.

Dnes má letiště 460 tisíc cestujících ročně. Kolik jich bude mít za pět let?

Musíme se podívat, jaká je naše konkurence. Za prvé jsou to velká letiště jako Vídeň a Praha a zároveň jsou to i regionální letiště, která začala významnějším způsobem dotovat provoz nízkonákladových dopravců, což v posledních deseti letech vedlo k odchodu některých z nich z Brna. My věříme, že se nám povede některé linky vrátit.

Vidíte tedy budoucnost v napojení na velké přestupní uzly nebo spíše ve spojení z bodu do bodu na jiné regionální letiště?

Já myslím, že obě cesty jsou možné. Samozřejmě co se týče byznysu, tak se musíme napojit na velké huby, zároveň je ale tady prostor pro to, aby druhá největší města ve státech významněji spolupracovala. Byznysové příležitosti na druhých největších letištích v různých zemích jsou a může to být jedna z cest.

Jsou potřeba nějaké investice z vaší strany?

Všude jsou potřeba investice a my jsme na to připraveni. Určitě v příštím roce některé investice přijdou.

Připouštíte, že byste s krajem dojednali nějakou změnu smlouvy a vylepšili třeba kraji podmínky?

Připouštíme, že se určitě pokusíme s krajem jednat a najít nějaký rozumný kompromis pro obě strany. My se snažíme tu diskusi dostat z jakési emoční roviny do roviny věcné. A věřím tomu, že se naše představy sblíží, což povede k rozvoji letiště i kraje.

S čím do těch jednání půjdete?

Musíme se nejprve seznámit s podklady, se kterými pracuje Jihomoravský kraj. Je to velmi jednoduché, v momentě kdy se bavíme o výši nájmu, tak jde o to, co my za ten nájem získáváme, jestli jsou to tržní podmínky, nebo nejsou.

Není v té odpovědi skryto, že budete chtít, aby to nájemné bylo nižší?

My potřebujeme pochopit všechna stanoviska kraje. Chceme dělat byznys společně, protože společně se vydělává nejlépe. Tou cestou je komunikace. Občas neodhadnete, co a proč je pro toho druhého důležité. Když si kupujete dům, tak třeba pro paní, která ho prodává, je důležité, aby měla i nadále přístup do sklepa. Protože v tom sklepě něco má a nechce to stěhovat pryč. Na první pohled vám to přijde jako nesmyslný požadavek, ale když s tou paní mluvíte, možná její požadavek pochopíte.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Ales
Host
Ales

Pro zacatek by stacilo, kdyby se aspon obnovilo pravidelne letecke spojeni Brno-Praha (2-3x lety denne v obou smerech) k navazujicim letum z prazskeho letiste a clovek by nemusel trnout, jestli dojede po D1 do Prahy vcas, aby stihl letadlo.

Marty-t2
Host
Marty-t2

Jenže z Prahy dál do světa ČSA už dávno nemá tolik spojů jako tehdy – v roce 2008. To by spíš bylo rozumnější přidat z Brna k Mnichovu i Frankfurt a lítat tak z Brna do obou hlavních hubů Lufthansy. S jedním přestupem by tak byla dostupná spousta letišť po celém světě. To by mě osobně ke spokojenosti bohatě stačilo…

zbvk
Host
zbvk

Marty-t2: amen 🙂

Pavel
Host
Pavel

2x se zkoušelo letecké spojení do Prahy a ani jednou to ekonomicky nevyšlo. Za humny máme Vídeň, odtud se dostaneme přímo všude po Evropě. Potenciál generování cestujících pro PRG bude mizivý.

Jiří Lang
Host
Jiří Lang

PRG je jako hub k ničemu. Myslím, že Turkish by se dali překecat, když v Rakousku nebo Německu létají do každé vesnice. A Turkish jsou skvělí.

Ale kdyby byl 2x denně MUC, 1 x denně FRA, 1 x IST, 1x LHR a 1x AMS tak jsem úplně spokojený. 🙂

zbvk
Host
zbvk

Turkish lítají v německu do každé dědiny proto, že je tam jaksi výrazně víc turků, než u nás… 😉 Řekl bych, že reálné a plně dostačující maximum by byl 2x denně MUC + alspoň jednou denně FRA a ideálně ne s BMI, ale přímo LH CityLine. Pak by to při long haulech vycházelo rozumněji cenově. K tomu by mohla LH přihodit pár linek Eurowings a BRQ by bylo rázem rozlétané… Ale to jsem se trochu zasnil…

Aslanex
Host

Do Brna můžete jet poměrně spolehlivým vlakem.

Partneři


Newsletter

Výběr editora