Cestovní ruch Infrastruktura Vodní doprava Zprávy

Jako v Petrohradu: V Týně bude první tuzemský zdvihací most přes řeku

Historický most v Týně má podjezdnou výšku pouhé tři metry. Autor: Zdopravy.cz
Historický most v Týně má podjezdnou výšku pouhé tři metry. Autor: Zdopravy.cz

Ředitelství vodních cest našlo po letech jednání společnou řeč s jihočeským městem Týnem nad Vltavou ohledně osudu místního historického mostu. Ten představuje poslední větší zádrhel pro lodní provoz na nové vodní cestě mezi Českými Budějovicemi a Orlíkem. Řešení spočívá v přestavbě mostu na zdvihací.

Lodě, Týn nad Vltavou. Autor: Zdopravy.cz
Lodě, Týn nad Vltavou.
Autor: Zdopravy.cz

Týn se tak stane prvním městem v republice, které se bude moci chlubit zdvihacím mostem přes řeku. „Museli jsme najít řešení, které zachová historickou a architektonickou hodnotu mostu. Jeho vzhled tak zůstane stejný, jedno pole ale bude zdvižné,“ řekl deníku Zdopravy.cz šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů. Zdvihat se bude část mostu u pravého břehu.

Průjezdní výška mostu je dnes zhruba tři metry, což neumožňuje plavbu větším výletním lodím. Po přestavbě by měly proplout i lodě vyšší než pět metrů. Odhadované náklady činí 260 milionů. Zahrnují nejen zbudování zdvihacího pole, ale i celkovou opravu mostu. Stavba je nyní v přípravě, začít by měla v roce 2020. Investorem bude ŘVC.

Zdvihací most nad vjezdem do českobudějovického přístavu České Vrbné Autor: Zdopravy.cz
Zdvihací most nad vjezdem do českobudějovického přístavu České Vrbné
Autor: Zdopravy.cz

Zdvihacích mostů je v tuzemsku obecně pomálu. První dva vznikly nedávno právě na vltavské vodní cestě, a to v Českých Budějovicích a v Hluboké nad Vltavou. Jde ale o malé mostky, které se neklenou nad řekou, pod nimi je jen úzký vjezd do přístavů v obou městech. Zdvihací mosty vzniknou v příštích letech i mezi Prahou a Mělníkem, budou ale přemosťovat Hořínský plavební kanál, nikoliv řeku. Zřejmě nejznámější „zdvihací“ most v tuzemsku je železniční v Kolíně přes Labe. Ten je ale jako zdvihací pouze připraven, v nejbližších letech se nepočítá s osazením zdvihací technikou. Týn tak bude první.

 

10 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
    • Plavbu pod Kořenskem by měla alespoň částečně vyřešit prohrábka dna, kterou plánuje Povodí Vltavy. Orlík má (bohužel pro lodě) řadu jiných funkcí než zabezpečovat dostatečně vysokou hladinu pro lodě, především musí zajistit dost vody na naředění splašků v Praze.

      Na druhou stranu most je stejně zchátralý a opravu potřebuje a město by potřebné peníze nikdy nedalo dohromady. Tak proč rekonstrukci nepřibalit k vodní cestě 🙂

  • A to celé bude mít i jiné využití než pro rekreační plavbu, tj. pro zábavu?

    • Dokud tam trčí Orlík a potažmo Slapy, tak bohužel ne, pokud se pamatuji dobře, tak je tam limit výtlaku asi 300t. To by se musel někde najít původní plán buď od původní slapské přehrady, nebo od té postavené, jaká tam měly být zdvihadla, nebo komory, ve 20. a 30. se stavělo s vizí nákladních lodí (viz Štěchovice) Později kdoví, dnes jenom výletní.

      Ale otázka je pro koho a co by se až do Budějovic vozilo, průplav sice možná ale tak složitý že do toho nikdo nepůjde, překladiště na dráhu nad, ale nebylo by pak lepší jezdit rovnou z Mělníka a postavit nějakou trať se sklony vhodnými i pro náklady? Respektive takovou která by byla primárně pro náklady a osobka na ní skoro vyloučena, resp omezena na jeden pár osobní dopravy za hodinu. Vmax pak třeba 100km/h.

    • Vyhozené peníze jsou v JČ kraji většinou magistrátů – vlivem téměř dokonaného zrušení veřejné krajské dopravy musely investovat veliké částky do zkapacitnění parkovišť, komunikací, přednostních pruhů MHD. V době nedávné se již začaly poněkud ofenzivněji bránit zhovadilostem obyvatelům naordinovaných krajskými úředníky – vznikají parkovací zóny a různé restrikce, poněkud bránící městské obyvatele před smradem a kraválem těch kteří se do JČ měst nemohou nijak jinak dostat, nežli os. automobilem. Doufám, že zároveň s tím připraví i vysvětlující kampaň, kde popíší, že za problém může Zimolovo vedení a překotně hloupá aplikace příliš liberálních ideí již naštěstí zesnulého Žemličky (hlavního ideologa veřejné dopravy celé JČ provincie). Jeho smyšlenky na téma „kde všude nemá veřejná doprava význam, zejména vlaková“ jsou jistě velmi dobře známy nejen absolventům Žiliny, kterým v osmdesátých létech ničil logické uvažování.
      Jinak nazývat vltavskou vodní cestu vyhozenými penězi může jen človíček přízemní, uvažující bez náznaku myšlení do budoucna. Nejlépe, když se tam rozjedete a vypůjčíte loď – pak si uděláte obrázek zcela jiný.

    • Chachar Budvar:
      Otázka je jestli spíš vy to nevidíte trochu moc šotoušsky, ovšem pokud dojde k degradaci tratí při revitalizacích na naftové tramvaje, je to problém. Jihočeský kraj, opravte mne, má velmi nízkou hustotu obyvatelstva, takže dráha to bude mít těžké. Jak se dívám do mapy, tak navíc jsou i tratě poněkud nešťastně zapojené, mnohdy úvratí, to by se myslím muselo první napravit aby ten systém dával alespoň nějaký smysl, takže trojúhelník u Černého Kříže, obnovený u Volar, další u Číčenic (a jestli napojit Týnskou trať je otázka), vrchol by pak byla trať kolem Lipna.

      Pokud nebude splavný velmi dlouhý úsek, nebo nebude možné tam dostat nákladní lodě, tak je to myslím pořád poněkud investice s otazníkem.

    • Hlavním problémem železniční dopravy v jižních Čechách jsou nádraží daleko od měst například Kaplice, Velesin, Nove Hrady nebo daleko od centra Český Krumlov a nepropojeni nekterych okresních měst (Prachatice) s krajským městem přímými kolejemi.
      Co se týče řeky je problém Vltavy s nepropustnosti hlavně na velkých přehradách směrem na Labe a chybějící prekladiste. Naopak úsek z Vyššího Brodu do Borsova je bez dotací využíván vodaky dostatečně.

    • „Velmi nízká hustota obyvatelstva“ – další z žemličkovských bludů, který hluboce zapustil kořeny. Téměř polovina rozlohy Středočeského kraje má hustotu obdobnou, jako JČ kraj. Přičemž hustota spojů je i v těch nejodlehlejších výspách více než slušná, v porovnání s jihem. Výmluva, která dosáhla maxima v době, kdy Zimolovo vedení likvidovalo jeden bus, či vlak za druhým. A (zřejmě) kradlo peníze, které tím byly „uspořeny“.
      Naštěstí se na žemličkovy voloviny pomalu zapomíná a ucpaná města os. automobily potvrzují, ža starý a „socdem“ hejtman zkrátka účelově lhali.

    • Chachar Budvar:
      Jihočeský kraj MÁ nízkou hustotu obyvatelstva, to že některá část jiného kraje ji má podobnou a vlak tam jezdí může být jenom důsledek vyšší hustoty v jiné části, prostě protažení vlaku může být výhodnější než nasazení autobusu na pár kilometrů. Ovšem pokud tak máte celý kraj, tak už to může být dost problém, ovšem to není jediný jak se tak dívám.

      Nezlobte se, ale v JčK je i poněkud pitomá železniční síť, na horách úvrati a větší sídla na tratích odbočujících z hlavní, tedy ve směru na Plzeň. Lepší je to ve směru na Prahu. Potřeboval byste třeba takovouto přeložku (přibližně) en. mapy. cz/s/2vjhb a pak taky takovouto en. mapy. cz/s/2vji1

      K tomu co a jak v JčK vládlo se vyjadřovat nemohu, je to politika jiného kraje a o té já vím málo na nějaký závěr. Pokud je město zacpané IAD může to ale také ukazovat na vážné selhání architektů a městské rady, eventuálně programátora semaforů, to je třeba případ u nás ve městě že jak se postupně přidávaly semafory tak při vší snaze se prostě rozsynchronizovávaly a dělaly červené vlny. Nehledě na existenci terénu výborného pro cyklistiku (a nákladní železnici 🙂 ), pěší chůzi, a velkého množství linek MHD, lidé stále preferují (zejména místní) jízdu autem. S tím už ale nic neuděláte.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora