Cestovní ruch Doprava ve městě Vodní doprava Zprávy

Jak se dostane 50 tisíc lidí do zoo? Zborcení lávky odřízlo přístaviště parníků

Linka pražské paroplavby do zoo. Autor: Pražská paroplavební společnost.
Linka pražské paroplavby do zoo. Autor: Pražská paroplavební společnost.

Pád Trojské lávky může mít kromě jiných důsledků i neblahý vliv na dopravu lidí do pražské zoologické zahrady. Od trojského břehu totiž odřízl přístaviště parníků na Císařském ostrově, které v sezoně k cestě za zvířaty využijí desítky tisíc lidí.

„Je to zásadní problém, hledáme nyní s městem a městskými částmi řešení,“ řekl deníku Zdopravy.cz šéf Pražské paroplavební společnosti Jan Hamza. Odhaduje, že linku do zoo, která je v provozu jen od dubna do října, využije ročně na 50 tisíc lidí. „Snažíme se o urychlené řešení, jeho nalezení dostal za úkol ROPID,“ řekl pražský radní po dopravu Petr Dolínek.

Organizátor pražské dopravy ROPID přitom podle mluvčího Filipa Drápala aktuálně jedná o urychleném zavedení přívozu. Řeka má ale u zoologické zahrady své vrtochy, je prudká a mělká. V úvahu by tak připadal například katamaran podobný tomu, jaký pendluje mezi Holešovicemi, Štvanicí a Karlínem. Jenže u motorového přívozu se nedá očekávat dostatečná kapacita, která by stačila na jednorázové převezení osazenstva celého parníku. Podle Hamzy by byl řešením například kapacitní přívoz založený na principu hodinového kyvadla. Ten je upoután na laně a k cestě mezi břehy využívá proudu. Podobný v místě fungoval v 19. století. ROPID také řeší, zda na přívozu bude platit tarif MHD nebo bude zdarma.

Město rovněž jedná se Správou státních hmotných rezerv o případném umístění provizorní lávky či pontonu. Podle Drápala z ROPIDU lodní linku do zoo nelze nahradit, neboť autobusová linka 112 je už nyní přetížená. Jednání všech zúčastněných je naplánováno na pondělí.

7 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Kdyby v Podbabě existoval „nízký“ most přes Vltavou s tramvajovou tratí na Trojský břeh, jak s ním počítal „Směrný plán Prahy“ už v 50. letech minulého století, žádné podobné problémy by nenastaly …

  • Zatimní most by tam byl zajímavou alternativou. Jsem zvědav, zda by by zatimní tak jako ŽM-16 opodál (bývalý rámusák) trvalým provizoriem

    • Pontonový most by byl jako provizorium jednodušší než „rámusák“, ale „přívoz na laně“ by byl jistě zajímavější: pokud vím, spolehlivě funguje (dokonce v podobě prámu schopného převážet i malé osobní automobily) například na Labi v Dolním Žlebu (a i tam je proud docela silný) – a není něco takového například i v případě přívozu mezi Klecany a Roztokami u Prahy?

  • Pokud by tam byl pontonový most nebo přívoz „na laně“, jak si páni radní představují, že by po Vltavě jezdily ostatní lodě?

    • Tam žádné lodě nejezdí, ty mají kousek vedle plavební kanál.

    • Tam žádné lodě neplují, je to pod jezem v peřejích. Jediné, co tam může reálně plout je sem tam nějaká kanoe, raft či kajak. Lodě pak plují plavební komorou a ta se spojuje se zbytkem řeky až 2km pod bývalou lávkou.

    • Už při lehce nadprůměrném průtoku je tam docela silný proud, při vyšších stavech to je spíš peřej. Ten plavební kanál mezi Císařským ostrovem a Stromovkou, který vede od Trojského jezu k plavebním komorám v Podbabě, tam nestojí pro nic za nic :-))). Spád jezu v Troji je sotva poloviční než je spád plavební komory, tzn. ten zbytek spádu je právě v tom rychlém úseku volně proudící Vltavy pod jezem a kolem zámku. Takhle téct Vltavu jinde v Praze neuvidíte.

Newsletter

Partneři


Výběr editora