Infrastruktura Železnice

Fenomén Praha – Ostrava. Konkurence a lepší trať znásobila počty cestujících

Vlak RegioJet mezi Prahou a Ostravou (Velim). Foto: Jan Sůra
Vlak RegioJet mezi Prahou a Ostravou (Velim). Foto: Jan Sůra

Šest let uplyne v úterý od vstupu RegioJetu na trať mezi Prahou a Ostravou. Trasa je dnes reklamou na železnici: od roku 2010 tu počet cestujících stoupl o 147% a dál roste. Díky konkurenci, lepším službám, nižším cenám i rychlejšímu spojení, než v minulosti.

Data o růstu ukazují statistiky z Ročenky dopravy, kterou pravidelně vydává ministerstvo dopravy. Ukazuje i počty cestujících mezi jednotlivými kraji. Například mezi Moravskoslezským krajem a Prahou ještě v roce 2010, kdy na kolejích na této trase jezdily pouze České dráhy,  ročně jelo jedním směrem 452 tisíc cestujících, v roce 2016 to bylo 1,171 milionů cestujících. To představuje nárůst o 147%.

Data přitom ukazují, že růst dál trvá: jen mezi roky 2015 a 2016 přibylo ve vlacích mezi Prahou a Moravskoslezským krajem dalších 13% cestujících.

Počty lidí ve vlacích mezi Prahou a Moravskoslezským krajem jsou dvakrát vyšší, než ve vlacích mezi Prahou a Jihomoravským krajem.  Toto spojení zažívá přitom největší růst v posledních letech díky modernizaci D1.

 

Ještě větší růst, než mezi Prahou a Ostravou  je  u spojení mezi Olomouckým krajem a Prahou, kde jezdí zhruba stejný počet lidí, jako z Moravskoslezského kraje do Prahy. Od roku 2010 počet pasažérů stoupl o 157%.

Podle statistik jen mezi Prahou a Olomouckým a Moravskoslezským krajem oběma směry cestuje ve vlacích přes 12 tisíc lidí.

Důvodů pro rostoucí počty ve vlacích na této trase je více. Jedním je infrastruktura: vlak je dnes nejjistější a nejrychlejší spojení, oproti minulosti zrychlil i pod tři hodiny z Prahy do Ostravy. Další leží v nabídce spojů: s příchodem RegioJetu a Leo Express výrazně stoupl počet vlaků na této trase, zejména k nelibosti nákladních dopravců, kteří si stěžují na nedostatečnou kapacitu.

Souboj tří dopravců přinesl i lepší kvalitu cestování a také tlak na cenu. Jízdenka z Prahy do Ostravy se dnes dá pořídit často i za cenu kolem stokoruny.

Kritici neregulované konkurence také upozorňují na rušení některých spojů v okrajových časech i to, že na kompenzacích za státem nařízení slevy musí teď dopravcům ministerstvo dopravy doplácet více peněz, než v minulosti.

 

Štítky

9 komentářů

Klikněte pro vložení komentáře
  • No tak ono je to způsobeno hlavně tou konkurencí (ostatní aspekty jsou podpůrné). Většina koridoru již byla hotova i v tom roce 2009 či 2010, oproti této době už není dnešní zrychlení tak markantní – dodělávaly se jen uzly, trať UO – Choceň stále v nedohlednu). Cím tam ale ČD jezdily? Většinou vozy B s V max 140 km/h, moderní vozy byly v menšině. 160 Km/h mohly jen Pendolina (ovšem za hodně mastnou cenu, cestující byli nehorázně ždímáni) a sem tam nějaké to IC, když se ho v DKV podařilo zázrakem na 160 poskládat… Do toho vstoupil Regiojet taky s Vmax 140 km/h, ale úplně jinou cenou a servisem. Takže o rychlosti jako hlavním argumentu nemůže být ani řeč. Tomu se pak musely ČD přizpůsobit, protože t byl naráz pro ně velký odliv cestujících ke konkurenci. Tvrdošíjně dál až do nedávna po koridoru ale drandily s Béčky (viz loňská nehoda za Štěpánovem). Až velký tlak konkurence i je donutil nasadit novější vozový park a upravit cenu, aby byla přijatelnější a měla zásadní vliv na rozhodování lidí, jak cestovat… To je stále ten zásadní důvod…

  • A tohle všechno skončí spolu s otevřením D35. Úplně bude stačit část Opatovice – Litomyšl.
    Hlavní důvod úspěchu Ostravy je totiž v tom, že jde o jeden z mála směrů, kde je solidní trať a špatná silnice. Zatím.

    • Troufám si tvrdit, že to tak tragické nebude. Kdo jednou přesedl od volantu ke stolečku s notebookem, už se naučil na pohodlí. A také zjistil, že místo stresu z kroucení volantem může i v klidu něco udělat do práce nebo si zdřímnout. Takže, i když ušetří cca 30 minut na cestě, tak i ty 2 a půl hodiny po D35 bude zcela promarněný čas.

  • Jestli ono to nebude trochu naopak. S „konkurencí“. Jestli se to o ni jenom tak neříká, aby to vypadalo tak nějak „tržně“ správně. Aby to zkrátka lépe odpovídalo pošahaným klausovským poučkám o stejnosti „pravidel trhu“ rohlíků, jablek, či štětek. Aby třeba ten článeček mírným šťulcem nepodsouval, za co a komu mají být ovčané vděčni. Opak, souzi kapitáálisté, jest příčinou. Lidé jezdí vlaky především a hlavně proto, že se zkrátka v cílových destinacích všechna ta úžasná auta nedají slušně odložit. Případně že každým rokem mnohem častěji vznikají u Phy zácpy a cesta „tržně nejsprávnějším“ dopravním prostředkem pak poněkud drhne. Že jsou silnice plné oprav, magorů, či kamionů, což nemasochistu otráví a přemýšlí nad způsobem příští cesty. To moc „tržně“ nezní, že? Článek považuji za pravdivý zhruba tak z poloviny, opravy tratí linku skutečně zrychlily. Ty ale zapříčinil onen socialisticky zlý, netržně se chovající a opatrovnický stát. Ta druhá, pravicujícně ideologická vsuvka tam být nemusela, všichni přece víme, že TRH je nade vše, vždy a všude 🙂

    • nevim, ja jel tou trati loni jen 4* ale dvakrat mel vlak pres hodinu zpozdeni kvuli „mimoradne udalosti na trati“

  • Tak někdo taky musel doobjednat vlak ráno z Olomouce do Ostravy. Naštěstí. (R 641). Jinak by Ostrava zůstala zcela odříznutá. Protože přes sliby soukromých dopravců, že zachovají rozsah do Ostravy nic nejezdilo. Ovšem stále je to pouze spojení z Olomouce. Již ne z Zábřehu. Třebové atd. Ale růst moc hezký, stejně důležité je opravený koridor za desítky miliard slouží.

    • Narozdíl od koridoru do Plzně, který bohužel zeje prázdnotou, protože chybí pořádná trať do Německa a zejména velmi špatně propustný úsek z Prahy do Berouna jí izoluje od většího množství osobních i nákladních vlaků.

  • Ale doplácí ministerstvo víc pouze absolutně nebo i relativně na každého přepraveného studenta atp.?

    • Statistiku „na studenta“ určitě MD nemá, protože to z lístků nepoznáš. Víš jen celkový nárok za dopravce a na jednotlivý lístek.
      To se dalo zjistit do doby, dokud to bylo vyplácené jako dávka přes sociálku a ne takto neadresně přes dopravce.