Automobily Informační technologie Infrastruktura Silnice

Do vlády jde jízdní řád pro samořiditelné vozy. Počítá s testováním na D2.

Automobilky sází čím dál více na auta s autonomním řízením. Jednou z nich je i Audi. Foto: Audi.
Automobilky sází čím dál více na auta s autonomním řízením. Jednou z nich je i Audi. Foto: Audi.

Vláda bude na svém zítřejším zasedání schvalovat první státní materiál, který řeší, co se samořídícími vozy. Lidé k nim přilíš zatím důvěru nemají, automobilky ale dál investují do jejich vývoje.

Materiál s názvem Vize rozvoje autonomní mobility z dílny ministerstva dopravy je zatím prvním nástřelem plánů, jak by mohl stát rozvoji pomoci. Meziresortním připomínkovým řízením prošel poměrně hladce, narazil jen plán ministerstva vyčlenit další úředníky na tuto problematiku.

Pro řidiče je zatím nejkonkrétnějším výstupem celého materiálu, který má být jakýmsi jízdním řádem pro zavádění těchto technologií, plán na testování v běžném provozu na dálnici D2. Mezi Brnem a Bratislavou.

„V současné době se dále projednává možnost realizace přeshraničního česko-slovenského projektu testování vozidel s automatizovaným řízením na dálnici D2 mezi Brnem a Bratislavou. Ve druhé polovině roku 2017 budou známy technické i legislativní podmínky, za kterých bude možné tento přeshraniční projekt realizovat,“ uvádí materiál.

Zájem o testování mají podle dokumentu i některá města, například Ústí nad Labem a Mladá Boleslav. Současně se mluví i o možnosti testování na česko-německém úseku D8. Stát už dříve oznámil, že chce také vybudovat testovací okruh pro samořiditelné vozy, o něm v Česku přemýšlí i automobilka BMW.

Ministerstvo chce rozvoj autonomních vozidel podpořit i projektem C-Roads, který má odstartovat slavnostně ve čtvrtek.

„Do roku 2020 bude na světě podle odhadů až 10 milionů datově propojených a autonomních vozidel. Aby na to Česká republika byla připravena, připravila evropský projekt C-ROADS,“ uvedlo ministerstvo v pozvánce na slavností podpis smlouvy.

V rámci projektu C-ROADS Czech Republic budou v letech 2017 až 2020 nasazeny C-ITS systémy nejen na dálnicích D1, D5, D11, ale i ve městech a městské hromadné dopravě či na železničních přejezdech.  C-ITS má být inteligentním dopravním systémem, které mají řidičům pomáhat s informováním o provozu. Na 360 kilometrech dálnic instaloval stát 50 zařízení, která přenáší data do informačních portálů nad dálnicemi. Řidiči by díky nim měli mít přesné informace o tom, co se na dálnici děje, zda například někde nezasahují záchranáři.

Důležitou součástí bude testování využití stávajících i zcela nových mobilních technologií pro vzájemnou komunikaci vozidel vybavených kooperativními systémy. „Cílem je naučit vozidla sdílet informace mezi sebou a komunikovat s infrastrukturou. Počáteční testování už nyní probíhá na dálničním úseku Pražského okruhu mezi Mirošovicemi a Rudnou (části dálnic D1, D0 a D5), kde byly instalovány komunikační jednotky na infrastruktuře a na vybraných vozidlech ŘSD,“ dodalo ministerstvo. Na projektu spolupracuje 8 hlavních partnerů: AŽD Praha, ČVUT, Intens Corporation, O2 Czech Republic, T-Mobile, ŘSD, SŽDC a Brněnské komunikace.

Pro zavedení autonomního řízení je nutné změnit i legislativu, zatím je za řízení odpovědný vždy řidič. Ke změně mají sloužit právě výsledky testování.

Lidé se ale k autonomním vozidlům zatím příliš kladně nestaví. Podle průzkumu provedeného v březnu letošního roku a financovaného Evropskou komisí by jen 22 % obyvatel Evropské unie neváhalo bez větších problémů usednout do autonomního vozidla. Odvážnější jsou muži (28 %) než ženy (17 %). Rovněž tak mladší jedinci výrazně častěji považují jízdu samořiditelným automobilem za bezproblémovou. Zatímco osoby ve věku od 15 do 24 let kladně odpověděly ve 29 procentech a ve věku 25-39 let ve 28 procentech, jedinci od 40 do 54 let už jen v 25 %, a ti nejstarší v 15 %. „Výrazně se lišily odpovědi i podle délky vzdělání. Kdo ukončil školní docházku již v 15 letech, uvěří autonomním autům jen v 11 procentech. Ti, kteří studovali do 16 až 19 let, už v celé pětině případů a osoby studující do více než 20 let věku v 29 procentech,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Samořiditelným vozidlům nejčastěji věří studenti (32 %) a podnikatelé společně s manažery (shodně po 31 %), naopak osoby v důchodu jen ve 14 procentech. Každodenní uživatelé Internetu mají kladný vztah k jízdě těmito vozidly ve 26 procentech. Ti, kdo se k síti připojují často či občas, v 17 a kdo s Internetem nepracuje vůbec, jen v 10 procentech.

Největšími příznivci tohoto způsobu dopravy jsou Poláci s 36 procenty kladných odpovědí těsně následovaní Nizozemci (34 %) a Dány (31 %). Hned za nimi byli Češi společně se Švédy, kteří pozitivně odpověděli v rovných 30 procentech. Naopak nejméně kladně odpovídali Chorvaté (11 %), Slováci (14 %), Španělé (15 %) a Řekové společně s obyvateli Kypru (shodně v 16 %).

Samořiditelná auta si zatím příliš důvěry nezískala. Zatímco jim věří jen 22 procent obyvatel Evropské unie, celých 35 procent by nemělo problém s robotizovaným pomocníkem v zaměstnání a dokonce i 26 procent by se neváhalo svěřit do péče robotizovanému chirurgovi,“ uzavírá Roman Budský.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora